Snídáte bílé pečivo, přes den si dáte několik šálků kávy s mlékem a každý oběd zakončíte sladkou tečkou? Pak si přímo koledujete o zdravotní trable související s překyselením organismu. A to může vést k zánětům, ale i k rakovině.

Nejde zdaleka jen o pálení žáhy, které člověka občas potrápí po zvlášť vydatném obědě. Podmínkou toho, abychom byli zdraví, je rovnováha mezi kyselinami a zásadami. Jakmile se ale pomyslná miska vah převáží na jednu nebo druhou stranu (většinou jde o převahu kyselin), objeví se problém.

V kyselém prostředí se totiž snadno šíří mikroorganismy, které způsobují vznik zánětů a plísní, oslabují imunitu a okrádají tělo o spoustu potřebných látek. Kromě toho napadají nervový systém a vytvářejí živnou půdu pro nádorové bujení.

Nenechte se okrádat o minerály

Naše zdraví ovlivňuje také pH krve, které se pohybuje v rozmezí hodnot 7,35 až 7,45. Kdyby z nějakého důvodu došlo k výraznému posunu buď směrem k zásadám - (nad horní údaj), nebo kyselinám m (pod spodní údaj), nastala by smrt.

Organismus si proto pH krve pečlivě hlídá, a když je to nutné, zapojí regulační mechanismy, které ho znovu dostanou na neutrální hodnotu. Ale je to „něco za něco“. Využívá k tomu totiž různé minerály (vápník, hořčík, sodík, draslík) a ty nám potom zase chybí jinde.

Cukr, sůl a mouka

Bílí zabijáci v našem jídelníčku

To platí hlavně v případě, když se tato o regulace odehrává hodně často – organismus pak čerpá ze zubů, kostí, kloubních chrupavek, svalů a jiných tkání a zásoby minerálů rychle klesají. Což má za následek různé problémy, jako je například únava, svalové křeče nebo osteoporóza (řídnutí kostí).

Další příčiny překyselení

  • Stres a napětí: Pokud už delší dobu žijete ve stresu, řešíte složitou životní situaci nebo kvůli samé práci nemáte čas odpočívat, váš organismus bude silně překyselený. V takovém případě totiž dochází k aktivaci hormonálního systému „boj versus útěk“, který spouští v těle nadměrnou tvorbu kyselin.

  • Negatvní emoce: Když člověk často prožívá nepříjemné pocity vůči sobě nebo okolnímu světu, v jeho těle se hromadí kyselé látky. A které emoce nám škodí nejvíc? Závist, zloba, obavy, nenávist, hněv, panika a strach.
  • Špatné dýchání: K chronickému překyselení může vést i fakt, že špatně dýcháme. To znamená mělce. Při správném dýchání by se při nádechu mělo pěkně vyklenout bříško a s výdechem zase zploštit. Většina z nás ale dýchá jen povrchně. Tělu pak chybí kyslík, který spaluje kyseliny, a v krvi se hromadí kysličník uhličitý. Ten naopak pracuje ve prospěch acidózy (překyselení). 

Vynechte „hotovky“ a bílou mouku

Pravidelná konzumace kyselinotvorných látek může vést i k celé řadě dalších potíží, včetně nespavosti, zadržování vody v organismu, migrén, kožních onemocnění, trávicích problémů, jaterních a ledvinových chorob, zánětů kloubů, ale také infarktu, mrtvice, cukrovky nebo nádorových onemocnění.

Hlavním preventivním opatřením je úprava jídelníčku, kde by měla převažovat čerstvá zelenina, pšeničné klíčky, slunečnicová semínka, čočka, hrách, fazole, pohanka, jáhly, kroupy, čerstvé mléko a podmáslí, bylinkové čaje, obilná káva a v neposlední řadě čistá voda.

Omezit bychom měli živočišné bílkoviny (maso, uzeniny), fast food a „hotovky“, výrobky z bílé mouky, bílý cukr, sladidla, různé dezerty, loupanou rýži, ořechy, alkohol, černý čaj a kávu.