Slyšíte ji skoro všude, kam se hnete. Někdy o tom moc dobře víte, jindy ji ani nevnímáte. Přesto pořád pulzuje vzduchem anebo aspoň vaší myslí. Muzika je prostě všudypřítomná. A u příležitosti světového dne hudby, který letos připadá na pátek 21. června, je dobré si připomenout, proč by se jí měl každý člověk věnovat – ať už aktivně, nebo pasivně.
Ovlivňuje totiž nejen lidské emoce a pocity, ale také vnímání světa, určuje zařazení člověka do něj a působí dokonce i na zdraví každého jedince. A to si jistě zaslouží podrobnější analýzu.
Za prvé je prokázané, že správně zvolená hudba dokáže ovlivnit v dobrém slova smyslu lidskou náladu. „Každý, kdo poslouchá po dobu nejméně pěti minut písničku, kterou má rád, se začne usmívat,“ tvrdí psycholožka Megan Hoffer.
Nesouvisí to podle ní ani tak s melodií jako takovou, S tím úzce souvisí i fakt, že muzika umí z hlavy vyhnat negativní myšlenky. „Několik studií prokázalo, že se díky ní lidé lépe zbaví nejrůznějších úzkostí a funguje docela spolehlivě i na deprese,“ uvádí další odbornice a specialistka na muzikoterapii Kelsey Bocharski.
Divočina v autě. Hip hop, dance a heavy metal plodí agresivní řidiče |
Podle ní je ale zvláště v tomto případě hodně důležité, co si přesně pustíte. „Některé styly jsou pro tyto účely přímo ideální, jiné ale mohou spíš uškodit,“ varuje.
Mezi ty první patří například klasická hudba, sweet rock nebo pop.
Jak hudba ovlivňuje nákupyMožná vás to ještě nenapadlo, ale hudba dokáže ovlivnit i to, co si kupujete. Marketingoví mágové to velice dobře vědí, a proto se hodně zaobírají i podkresem v reklamách nebo hudební kulisou v nákupních centrech. Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří v obchodě poslouchají instrumentální hudbu, nakupují rozvážněji a stráví v obchodě víc času. Lidé narození v 50. a 60. letech si zase pořídí víc věcí při starých dobrých rockových melodiích. Senioři nad 75 let mají pro změnu při této činnosti nejraději, když se jim z reproduktorů neline vůbec nic. A pokud kupujete třeba víno, docela jistě si lépe vyberete za zvuků Mozarta, Bacha nebo jiného velikána klasické hudby. |
Prohloubit chmury naopak může u citlivějších jedinců třeba blues, které je už svým založením poměrně těžké a nedává prostor pro příliš veselých témat.
Pomáhá paměti i soustředěnosti
Další výzkumníci si jsou jisti i tím, že pokud posloucháte správnou hudbu, mnohem lépe se soustředíte, a jde vám tak od ruky nejen učení cizích jazyků nebo luštění křížovek, ale také práce.
„Melodie má schopnost stimulovat zrovna tu část mozku, která je zodpovědná za kognitivní funkce. Ta se pak laicky řečeno probere a funguje mnohem aktivněji,“ vysvětluje to psycholožka Debra Wilson s tím, že v tomto ohledu je možné považovat ji za jakýsi elixír mládí. „Dodá mozku ty správně vzruchy a ten pak rychle nalije pomyslnou novou krev do žil a každému se lépe existuje.“
Hudba je jakýmsi elixírem mládí
Ono je to možná způsobeno i tím, že muzika, kterou máte rádi, krásně srovná srdeční tep a pomůže dostat do přijatelné hladiny také tlak. „Podle toho, jaké fyzické obtíže cítíte, byste měli ovšem zvolit její intenzitu a také tempo,“ dokládá odbornice s tím, že změnu pocítíte hned: „Když zvolíte správný styl a rytmus, přímo vás nabudí k touze po pohybu.“
A jak známo, i sportovci mají muziku velmi rádi. Běžci se sluchátky běhají, cyklisté jezdí na kole, dokonce s nimi někteří už i plavou.
„Ono to má dva důvody: za prvé to mysl odvede od faktu, že je člověk unavený a už se mu třeba nechce podávat nějaký výkon. Ale na druhou stranu ho to utuží v tom, aby v něm vydržel,“ tvrdí Debra Wilson. A tak díky písničkám také hubnete, zaháníte únavu a udržujete se fit.
V neposlední řadě je ale muzika také naprosto dokonalým společenským pojítkem, díky kterému nebudete nikdy sami. Na koncertech potkáváte podobně naladěné lidi, u táboráku s kytarou máte pocit, že naprosto zapadáte mezi všechny zpívající lidi kolem.
A to nemluvíme třeba o pravidelném docházení do sboru nebo orchestru či jenom amatérské a ryze zábavové kapely. „Tady se tvoří opravdu silné vztahy, kdy mezi lidmi vzniká velké pouto. Navíc při aktivní tvorbě muziky se jasně zlepšuje schopnost komunikace, opět soustředěnosti a také paměti, protože člověk si musí pamatovat noty nebo slova,“ dodává expertka. A k tomu všemu se ještě skvěle baví. A to bývá pro mnohé vlastně to nejzásadnější.
MuzikoterapieTo, že má muzika skutečně zásadní dopad na lidskou psychiku, dokládá i vznik samostatného psychologicko-vědního oboru nazvaného hudební terapie. Takto definována byla na začátku 90. let, i když částečně se používala už v 18. století. „Jedná se o záměrný postup odborníka, který se pomocí přesně určených stylů hudby snaží posunout pacienta směrem k pozitivnějšímu a otevřenějšímu přístupu ke světu i sobě samému,“ říká o tom otec tohoto oboru Kenneth Bruscia. Nejedná se vždycky o pouštění písniček. Často se terapeuti zaměřují na táhlé tóny, rytmické zvuky nebo hlasově vyladěné projevy. Její součástí tak může být kromě poslouchání i tvoření hudby, hraní na hudební nástroje, malování při hudbě nebo vytváření jiného uměleckého díla, psaní, zpěv i spousta dalšího. Hudbou se můžete léčit i sami – stačí se do ní umět pořádně ponořit, oprostit se do všech jiných myšlenek a vnímat jenom její tóny. |
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
