Hlavně ne změnu!
Jistě, domů se vracíte docela v pohodě a klidu, bez nové rizikové situace v životě. Na mladého muže si už nikdy nevzpomenete. Toto není článek, který by vás nabádal, abyste byla vždy nesoudně otevřená, vrhala se do jakéhokoli nového zážitku a oslovovala každého, koho vám osud pošle do cesty.
Nenavádíme vás, abyste teď seděla doma na gauči a zpytovala svědomí za to, že jste vystrašená, neodvážná puťka. Nejste. To, o čem chceme mluvit, jsou příběhy, které sama sobě vyprávíte, kterými sama sebe přesvědčíte, zda to či ono máte dělat – a proč se většinou rozhodnete neudělat nic. To je totiž hlavní funkce našich vnitřních příběhů: zabránit změně.
Je to evolucí ověřený mechanismus, zabudovaný hluboce v našich rozhodovacích ústředích. Udělej všechno pro to, abys přežila. Pokud jsi teď naživu, to, co děláš, je správné. Udrž tento stav. To nám šeptá naše podvědomí...
Co se stane, když se přestanete bát? Překvapení: skoro nic. Vaše mysl bude nadále spřádat příběhy, které budou napomáhat rezistenci změně. Ale budou to jiné příběhy. Vrátíme-li se před recepční pultík v hotelu, vidíme vás znovu stát za pohledným mužem, který žertuje s recepční a má zářivě oranžovou kravatu. Vaše vnitřní příběhy nyní mohou znít jinak. Jsem pro něj až příliš dobrá. Byla jsem s úžasnějšími chlapy, než je on. Zas tak mě vlastně nezajímá...
Tam, kde dříve rozhodoval strach, nastoupila na jeho místo znuděnost, kterou nahradí arogance. Příležitost rovnou odsoudíte... Pokaždé když se ve vás ozve rezistence vůči změně, vaše mysl okamžitě nabídne hrstku příběhů, které tuto rezistenci vysvětlují. Není to obráceně, tedy tak, že by nejprve existovaly důvody, proč tuto konkrétní věc neudělat, a na jejich základě povstal náš odpor.