Vypadá to jako báječný nápad, zvířátko je roztomilé, může v potomcích vzbudit touhu pečovat, odtáhne je od počítačů a mobilů, vznikne mezi nimi spojenectví. Má to ale i svá rizika.

Není to na chvíli

I když jde jen o křečka či akvarijní rybičky, pár let s vámi vydrží. V případě psa či kočky je délka jejich možného dožití ještě delší. Jste na tak dlouhou péči připravení? Může se totiž také stát, že se vaše dítě brzy vydá na internát, případně propadne jinému zájmu, a celá péče tak spadne rázem jen a jen na vás. Máte záložní plán?

Jak postupovat, když si přinesete domů štěně. Manuál pro začátečníky

Opravdu ho chcete?

Zvířátko musíte chtít všichni, nejen dítko, ale i vy, babička, zkrátka celá rodina. Když váš muž nemůže kočky ani vystát a dceři křečci smrdí, není nejlepší nápad nutit je, aby s nimi sdíleli společný prostor. Atmosféra ve vaší domácnosti může nesnesitelně zhoustnout a vyústěním nakonec bude, že dostanete „nůž na krk“. A zvířátko bude muset z domu.

Trpělivost nutná

Zvíře není jen nekonečná roztomilost. Je to především živá bytost. Jako taková má pak svá slabší i silnější návyky. Malé štěně leccos rozhryže, zničí, počůrá. Stejně tak chundelaté kotě. Další otázkou pak tedy je, zda umíte být dobrým chovatelem a jste ochotní utírat loužičky a sbírat venku exkrementy do sáčku. Nutno podotknout, že nevypočitatelné a zmatené chování bývá typické i pro starší zvířátka. Měli byste si tak umět zodpovědět, jestli se chcete starat „v dobrém i zlém“. Protože vrazit psího starouška do útulku či odvést do lesa opravdu není nic, co by si zvíře jednou zasloužilo.

Na koho to padne?

O mazlíčky se musí pečovat. Ať už žijí v bytě, na zahradě, v akváriu či teráriu. Je nutné jim čistit pelíšky, boudičky, i skleněné prostory i domácí záchodky. A s pejsky se rozhodně musí chodit ven! Několikrát a každý den.

Ruku na srdce: Opravdu budete ochotní a schopní běhat třeba do čtvrtého patra, nebo jet několikrát za den výtahem? Nejde totiž jen o pouhé vykonání potřeby, ale pes potřebuje také pohyb pro to, aby byl s vámi spokojený a nestal se nevrlým domácím destruktorem. Veterináři doporučují zvíře venčit 3x denně. Přičemž jedna procházka by měla být výrazně delší, aby ze sebe pes vydal nadbytečnou energii a užil si zábavu venku.

Mazlík „na míru“

Zamyslete se i nad tím, kolik životního prostoru zvířátku poskytnete. Asi není nejlepší nápad mít v 1+kk bernardýna.

Ale jde i o temperament. Jak uvádějí veterináři z Veterinární kliniky Průhonice, ani volba malého plemene do malého bytu nemusí být správná. „Pejsky typu jack russel teriér nikdy nedonutíte nečinně ležet několik hodin v pelíšku. Ano, mohou být s vámi v bytě, ale musíte jim poskytnout dostatek pohybu venku,“ varují.

Štěně kanaánského psa

Máte na to?

Nejde jen o pořizovací cenu. Peníze z rozpočtu bude zvířátko „odsávat“ každý den. Potřebuje krmení, různé pomůcky a veterinární péči. Všechno něco stojí. Jestliže onemocní, může se péče velmi prodražit.

Pokud žijete od výplaty k výplatě, můžou pro vás být výdaje spojené s domácím mazlíčkem likvidační.

Radost i starost

Dobře zvažte, zda jste opravdu připraveni na jistou ztrátu svobody. Už se nemůžete jen tak sebrat a odjet si na víkend nebo na dovolenou. Měli byste mít jistotu, že v době vaší nepřítomnosti se bude mít kdo o zvíře postarat. Berete na sebe odpovědnost za živého tvora, to je bez debaty.

Marcela Čápková umí poradit i s tím, jak štěně naučit chodit na vodítku, nebo jak ho naučit odložení u obchodu.

Dobré skutky?!

Vzít si pejska či kočku z útulku je rozhodně záslužné. Ale pozor, zvíře, které se tam ocitlo, může být problémové. Pravděpodobně má za sebou špatné životní zkušenosti, může být nedůvěřivé k lidem, nemusí mít dostatečné návyky pro život v bytě či ve městě. Takový živý tvor potřebuje mnohem více trpělivosti. A tím, že ho vrátíte zpět do útulku riskujete, že mu definitivně zlomíte jeho zvířecí srdce. Poraďte se s vedoucím záchranné stanice, jestli to opravdu zvládnete.

Nechte si poradit

Rada od zkušeného chovatele, veterináře či někoho, kdo je se zvířaty v každodenním kontaktu, se ostatně hodí vždy. Je dobré mít předem co nejvíce informací o tom, jak může společné soužití s domácím zvířetem vypadat. V případě psů by se pak povaha zvířete měla hodit k té vaší. Abyste snížili veškerá rizika, že to třeba mezi vámi nedopadne dobře.