Není to samozřejmě jejich vina – příležitostí ke svobodnému spontánnímu pohybu, kde by se mohly nekontrolovatelně vyblbnout, a tak se podvědomě s živelností pohybu těla seznamovat, mají poskrovnu. A nelze se ani divit rodičům, že své děti bez obav nepouštějí do ulic plných aut, ať se jdou vylítat.
Pohyb, kterému jsou dnes děti i dospělí vystaveni, se vyznačuje smutnou nepestrostí, přitom bychom všichni v sobě potřebovali probudit lovce a sběrače. Přeskakovat zídky, přelézat balvany, viset na stromě, chodit členitým terénem, a ne jen po rovném asfaltu, popoběhnout, nebo se naopak chvíli plazit, rozhlížet se po krajině... To jsou formy pohybu, které zapojují svaly, nervy i smysly v neočekávaných kombinacích a v plné škále jejich možností. Učí nás reagovat nově, protože nabízejí nové impulzy. Probouzejí v nás pohybovou tvořivost a inteligenci.
Pokud chcete do svého života navrátit spontánní a přirozený pohyb a radost z toho, jak se cítíte ve vlastním těle, nechte se inspirovat následujícími tipy...
DIVNÉ POHYBY? SPÍŠ ZAPOMENUTÉ
Lidé už jsou naštěstí zvyklí na ledacos, takže se nemůžete vymlouvat na veřejné zostuzení, když vás vyzveme k několika podivným (rozuměj nepoužívaným a zapomenutým) pohybům.
AŽ PŮJDETE PŘÍŠTĚ PARKEM NEBO LESEM, zavěste se na větev stromu. Zkuste za obě ruce, za jednu, možná i hlavou dolů za kolena, pokud se na to cítíte. Věšet se a možná se trochu porůznu přitahovat je jeden z nejblahodárnějších pohybů pro ramena a horní část těla.