Stalo se vám to někdy? Dosáhnete úspěchu, ale najednou máte pocit, že vám vlastně nepatří, že si ho nezasloužíte, že je to omyl a na vašem místě by měl být někdo jiný? Tento jev, známý jako syndrom podvodníka, je překvapivě běžný, a to zejména mezi ženami.
Jak se projevuje?
Syndrom podvodníka nebo také „impostor syndrome“ je pocit, že člověk není dostatečně kompetentní nebo kvalifikovaný, a to navzdory objektivním úspěchům. Lidé trpící tímto syndromem mají tendenci své úspěchy připisovat šťastným náhodám nebo omylu ostatních, kteří je přeceňují. Místo aby se těšili z dosažených úspěchů, trápí je obavy, že okolí brzy „odhalí“, jak jsou ve skutečnosti nekompetentní.
Proč jím trpí víc ženy?
Existuje několik důvodů. Jedním z nich je společenský tlak a očekávání. Ženy jsou často vychovávány k tomu, aby byly skromné a netlačily se do popředí, což může vést k podceňování vlastních schopností. Kromě toho když ženy vstoupí do pracovního prostředí, kde mohou být v menšině nebo čelit vyšším očekáváním, tlak na to, aby se osvědčily, může být enormní.
Zvlášť v profesích a obecně odvětvích, kde dominují muži, jsou ženy často pod drobnohledem a každá chyba je považována za doklad jejich neschopnosti. Tato kombinace vysokých očekávání a vnitřního pochybování může snadno vést k pocitu, že si své místo nezaslouží.
Chybějí vzory
Dalším faktorem je nedostatek vzorů. Když ženy nevidí mnoho úspěšných kolegyň ve vedoucích pozicích, může být pro ně těžší představit si sama sebe v těchto rolích. A i když se jim podaří dosáhnout vysokých pozic, mohou mít pocit, že tam nepatří, protože kolem sebe nevidí dostatek podobných vzorů. Nemusí to být ani vzory reálné, mnoho dnešních padesátnic vyrůstalo v prostředí, kde byly dívky a ženy ve filmech i literatuře vyobrazovány jako pasivní trofeje, „šprtky“, hysterické učitelky nebo svůdné sekretářky. Na výběr tedy příliš nebylo.
Nezanedbatelný vliv má také perfekcionismus. Ženy mají často tendenci být tvrdší samy na sebe a nastavovat si nereálné cíle. Když těchto cílů nedosáhnou, přestože jsou jinak velmi úspěšné, mohou se cítit jako podvodnice, nedostatečně schopné, vyčítají si každou chybu, byť neviditelnou.
Jak tísnivým pocitům uniknout?
Prvním krokem je uvědomit si, že syndrom podvodníka je běžný a není to známka slabosti nebo neschopnosti. Je důležité sdílet své pocity s ostatními a zjistit, že nejste jediní, kdo se tak cítí. Získání zpětné vazby od kolegů a přátel může také pomoci uvědomit si vlastní hodnotu. Pravidelné sebereflexe a přijetí vlastních úspěchů, i těch menších, může postupně posílit sebevědomí.
Syndrom podvodníka je výzvou, ale není nepřekonatelný. Je potřeba pracovat na sebevědomí, ale také se podívat na svou situaci objektivně, zvenčí. Co byste si myslela, kdyby na vašem místě byla vaše dcera, sestra, kamarádka? Snižovala byste jejich úspěchy tak, jak to děláte u sebe? Připadají vám úspěchy ostatních žen nepatřičné?
Pokud je vaše odpověď „ne“, pak neexistuje důvod, proč takové chování aplikovat na sebe. A na lidi ve vašem okolí, kteří vám srážejí sebevědomí, aplikujte zásadu „cui bono“ a nepovažujte je za dobré samaritány, kteří to s vámi myslí dobře. S drtivou pravděpodobností vám buď závidí, nebo si dělají zálusk na vaši pozici.
