V Česku dosahuje průměrná délka života 77,2 roku u mužů a 83,1 roku u žen. Bez výrazných zdravotních omezení však lidé podle evropských statistik prožívají v průměru pouze 61–63 let. To znamená, že posledních 15 až 20 let života je často spojeno s chronickými onemocněními, poklesem fyzické i psychické kapacity a ztrátou soběstačnosti.
„Můžeme žít dlouho, ale pokud naše tělo nefunguje správně, chybí nám energie, rovnováha a zdraví, pak samotná dlouhověkost ztrácí smysl,“ říká internistka a garantka kliniky WeCare MUDr. Marie Pavlů.
Biologický věk proč dva padesátníci nestárnou stejně
V oblasti výzkumu stárnutí se v posledních letech stále častěji pracuje s pojmem biologický věk, který nepopisuje počet prožitých let, ale stav organismu z hlediska jeho funkčních rezerv, metabolismu a regeneračních schopností. Tento koncept pomáhá vysvětlit, proč lidé stejného kalendářního věku mohou vykazovat výrazně odlišnou fyzickou kondici i zdravotní rizika.
Rozdíly v biologickém stárnutí ovlivňuje řada faktorů, mezi nimi dlouhodobý stres, kvalita spánku, pohybová aktivita, stravovací návyky, ale také psychická pohoda a sociální prostředí.
„Skutečně kvalitní a dlouhý život nevychází jen z medicínských ukazatelů, ale z propojení fyzického zdraví, psychické pohody a vnitřní spokojenosti,“ vysvětluje MUDr. Pavlů.
Chronický stres jako významná dlouhodobá zátěž organismu
Jedním z faktorů, kterému se současná medicína věnuje se zvýšenou pozorností, je dlouhodobý stres a psychická zátěž. Ty se podle odborných poznatků neprojevují pouze subjektivně, ale mají i měřitelné biologické dopady.
„Dlouhodobý stres a neřešené emoční zatížení mohou výrazně ovlivňovat fungování celého organismu – od hormonální regulace, přes imunitní systém až po kardiovaskulární zdraví,“ upozorňuje MUDr. Pavlů.
Pokud je organismus dlouhodobě vystaven zátěži bez dostatečné možnosti regenerace, může docházet ke zhoršení adaptačních schopností, zvýšené zánětlivé aktivitě a postupnému vyčerpávání funkčních rezerv těla.
„Psychosomatika může v krajním případě výrazně ovlivnit to, jak tělo reaguje na zátěž, jak se regeneruje a jak dlouhodobě funguje,“ dodává lékařka.
Na co lidé v Česku nejčastěji umírají – a proč to nezačíná náhle
Dlouhodobé statistiky ukazují, že struktura příčin úmrtí v České republice zůstává poměrně stabilní. Přibližně polovina úmrtí souvisí s nemocemi oběhové soustavy, zejména s ischemickou chorobou srdeční, infarktem myokardu a cévními mozkovými příhodami. Druhou nejčastější příčinou jsou zhoubné novotvary, především nádory plic, tlustého střeva, prsu a prostaty.
Tato onemocnění se obvykle rozvíjejí postupně v průběhu let a jsou ovlivněna kombinací genetických predispozic, životního stylu, míry stresu a včasnosti prevence. Právě proto se současná medicína stále více zaměřuje na včasné zachycení rizikových faktorů a podporu dlouhodobé rovnováhy organismu.
Proč se budoucí kvalita stáří formuje už ve středním věku
Podle odborníků se řada faktorů, které ovlivňují kvalitu života ve vyšším věku, začíná kumulovat již ve středním věku. Právě tehdy se často projevují dopady dlouhodobého stresu, sedavého způsobu života, nedostatku pohybu a nedostatečné regenerace.
„Práce s psychikou, emocemi a stresem je nedílnou součástí moderní preventivní péče. Nejde jen o léčbu symptomů, ale o pochopení hlubších souvislostí mezi tělem a myslí,“ vysvětluje MUDr. Pavlů.
Podle lékařů právě v tomto období vzniká prostor, kdy lze budoucí kvalitu života ve stáří výrazně ovlivnit.
Prostor pro souvislosti a prevenci
Možnost nahlédnout na zdraví v širších souvislostech nabídne Veletrh zdraví, který se uskuteční 16. května 2026 v Praze v areálu Pragovka.
„Veletrh zdraví vytváří prostor, kde se člověk může zastavit a podívat se na své zdraví komplexně – nejen skrze jednotlivé diagnózy,“ uzavírá MUDr. Pavlů. Podle ní je jeho hlavní hodnotou propojení medicíny, psychiky, životního stylu a prevence na jednom místě.
MUDr. Marie Pavlů je internistka a garantka kliniky WeCare (Liberec) s více než dvacetiletou praxí. Vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, po studiích působila na interním oddělení a v diabetologickém centru Krajské nemocnice Liberec. V současnosti pracuje jako praktická lékařka pro dospělé v Jablonci nad Nisou. Ve své praxi se dlouhodobě zaměřuje na širší souvislosti zdraví, zejména na propojení fyzického stavu, psychiky a životního stylu. Věnuje se psychosomatickým příčinám onemocnění a preventivním přístupům, které podporují přirozené regenerační a samouzdravovací schopnosti organismu. Celostní pohled na zdraví citlivě propojuje s klasickou medicínou.
