Každý z nás občas prožívá náročnější období. Stres v práci, starosti o rodinu nebo nedostatek odpočinku dokážou zamávat i s těmi nejodolnějšími. Problém nastává ve chvíli, kdy se nepříjemné pocity zabydlí v každodenním životě natolik, že je začneme považovat za normální.
Právě v tom podle odborníků spočívá největší záludnost psychické nepohody. Nepřichází zpravidla náhle, ale plíživě. Dlouhodobá únava, pokles energie, zhoršený spánek nebo ztráta zájmu o činnosti, které nám dříve přinášely radost, bývají často připisovány běžnému stresu.
„Člověk tyto obtíže začne vnímat jako normální věc, běžnou součást fungování. Ne jako signál, že se něco děje,“ upozorňuje psychiatr Matěj Kasal z Mindwell, zdravotní služby pro terapii nejčastějších psychických poruch, která je dostupná ze soukromí a pohodlí domova.
Když se z nepohody stane rutina
První varovné signály bývají natolik nenápadné, že si jich často nevšimne ani okolí. Místo pochopení pak člověk slýchá věty typu „to je jen stres“ nebo „potřebuješ si odpočinout“. Jenže právě dlouhodobé přehlížení potíží může vést k jejich postupnému prohlubování.
Pomoc na dosahPovědomí o duševním zdraví v posledních letech roste a s ním i ochota lidí aktivně na sobě pracovat. Stále větší roli proto získávají digitální terapeutické programy založené na principech kognitivně behaviorální terapie, např. Mindwell. Pomáhají lépe porozumět vlastním emocím, reakcím i myšlenkovým vzorcům a mohou být dostupným prvním krokem na cestě k větší psychické pohodě. |
Podle odborníků je vysoká míra stresu ve společnosti natolik běžná, že mnoho lidí přestává rozlišovat mezi běžnou únavou a skutečnými psychickými obtížemi.
Nepohoda se pak stává novým normálem a člověk si na ni zvykne. Psychické problémy přitom mohou zasahovat do pracovního života, partnerských vztahů i běžného fungování. Přesto řada lidí odbornou pomoc nevyhledá a snaží se vše zvládnout sama.
Tělo často promlouvá za psychiku
Duševní zátěž se navíc nemusí projevit jen na náladě. Velmi často se ozývá prostřednictvím těla. Bolesti zad, hlavy, dlouhodobé vyčerpání nebo bušení srdce mohou být signálem, že organismus bojuje s psychickým přetížením.
„Psychické obtíže se velmi často projevují také tělesně. Není to náhoda – psychika a tělo jsou úzce propojené. Stres a psychická zátěž se promítají do fungování autonomního nervového systému, hormonální regulace i imunitních procesů,“ vysvětluje odborník.
Přesto lidé své potíže často podceňují. Obávají se diagnózy, léčby nebo mají pocit, že musí vše zvládnout vlastními silami. Odborníci ale upozorňují, že včasná reakce může zabránit zhoršování stavu. Stejně jako pečujeme o své fyzické zdraví, zaslouží si pozornost i naše psychika. Někdy totiž stačí včas zastavit, naslouchat vlastním pocitům a připustit si, že pomoc není známkou slabosti, ale odvahy.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života pro ženy.
