Dítě jsem měla – svého bratra

Lenka, ředitelka auditorské firmy, 36 let, žije nedaleko Prahy

„Vždycky, když si moji přátelé vyprávějí historky z jejich šťastného dětství, musím se stáhnout stranou. Já žádné hezké vzpomínky nemám. Jen ty hororové. Táta byl alkoholik a máma na mě i na bráchu kašlala. Pořád se hádali, táta jí ubližoval, domácí násilí bylo u nás na denním pořádku. Pořád jí vyčítal, že je na něm finančně závislá, že on maká a ona se válí s dětmi doma. Nikdy jsme neměli peníze. Každý den jsem usínala s pláčem a chodila ze školy se strachem, co zase bude doma.



Zařekla jsem se, že takhle já nikdy žít nebudu. Když mi bylo osmnáct, dva roky po revoluci, odešla jsem z domova a pronajala jsem si s kamarádkou byt. Snažila jsem se pilně studovat, šlo mi to a bavilo mě to. Možná proto, v jakých podmínkách jsem vyrostla, jsem teď finančně nezávislá žena. Ale děti nechci. Bojím se být finančně závislá na nějakém muži. Kdybych šla na mateřskou, musela bych opustit práci, kterou mám strašně ráda. Přátelé si myslí, že stejně ještě změním názor, ale já vím, že ne. Nebudu mít děti. Máma mi rozumí. Dokonce se mi přiznala, že přestože mě i bratra miluje, velká část její duše to tehdy cítila stejně – chtěla být bezdětná...


Dalším důvodem, proč nechci dítě, je fakt, že už jsem ho vlastně měla. Bráška je mladší o dvanáct let a já se o něj tehdy v tom našem domácím chaosu regulérně starala – krmila ho, měnila plíny, vodila ven. Už nemám iluze, že miminko je roztomiloučká bytost, která většinu dne prospí. Mému příteli jsem nalila čistého vína. Týden poté, co jsme se dali dohromady, jsem se ho ptala, jestli by chtěl děti. Odpověděl mi, že jednou určitě. Poklesla mi čelist, ale přesto jsem mu řekla pravdu, jak to mám. 


Nechtěla jsem, aby byl později zklamaný. Řekl, že to respektuje a že se mnou stejně chce být. Užíváme si bezdětného vztahu už rok a o tématu nemluvíme. Mám však obavy, že stejně tajně doufá, že jednoho dne změním názor. To se nestane. Jsem rozhodnutá si nechat podvázat vaječníky, abych nemusela pořád řešit antikoncepci. To on ještě neví, ale budu mu to muset brzy říct, vše jsem již konzultovala s mojí gynekoložkou. Uvidíme, jak to vezme, ale můj názor kvůli němu nezměním. To raději budu sama, nebo s někým, kdo to cítí podobně jako já.“


  5:00,  aktualizováno  25. března 2019 21:41