Černý bez má léčivé schopnosti
K léčení zdravotních obtíží, jako je například žaludeční nevolnost, chřipka nebo revmatismus, se černý bez používá už odpradávna. Díky jeho léčivé síle se mu říkalo boží lékárna. Tato rostlina ovšem hrála velkou roli i v keltských, germánských a slovanských kultech, kde platila za strom bohyně smrti. Na mnoha místech se dodržoval zvyk modlit se za mrtvého vkleče na větvičkách bezu.
Jeřabina odhání kouzla
Kdysi se jeřabiny používaly jako ochrana před zlými čarodějnicemi. Právě proto tak často rostou blízko domů. Její větvičky v příbytcích mají zabránit tomu, aby dovnitř pronikli zlí duchové. Ale každý rok, přesně 3. května, se musí vyměnit za nové. Jeřabina má hluboké kořeny v mytologické minulosti, byla totiž zasvěcena starogermánskému bohu hromu Donarovi.
Dub je symbolem věčné síly
Tvrdé dřevo a listy, které opadávají až pozdě na podzim a dlouho se rozkládají, vytvořily z dubu symbol trvanlivosti a nesmrtelnosti. Žalud na parapetu okna měl chránit před úderem blesku. Podle germánské mytologie sídlil v dubu Thor, bůh války. Při bouři udeřil svým kladivem do země, aby probudil životní síly přírody. U Slovanů byl dub zasvěcený bohu Perunovi.
Olše nabízí ochranu
Mokřady, které jsou jejím přirozeným stanovištěm, dodávaly olši na tajuplnosti, na takových místech údajně provozovaly své rejdy nečisté síly. Zároveň však byly olše považované za ochranné stromy, protože jejich dřevo je pevné a odolné proti rozkladu. Například italské Benátky stojí na olšových kůlech. Stromy, které vyrostly v bažinatém prostředí, mu dokážou odolávat po tisíciletí.
Lípa splní milostná přání
Její srdcovitě tvarované listy ji předurčily jako strom starogermánské bohyně lásky Freyji, velkou roli hrála ale i ve slovanské mytologii, kde byla a je považovaná za národní strom. Pod vesnickými lipami se dodnes konají svatební hostiny a taneční zábavy. Omamná, sladká vůně květů a poměrně dlouhá doba kvetení měla podněcovat zamilované k vyznávání hlubších citů. Pod lípou se dokonce dříve konaly i vesnické soudy. Čaj z lipových květů byl už od středověku považován za zázračný lék při nachlazení.
Jabloň dokáže věštit
Jabloni se přisuzovalo, že je ve spojení se světem skřítků a víl. Pokud jste pod ní usnuli, mohlo se vám úplně klidně stát, že jste se později probudili v jejich kouzelném světě. Plody jsou symbolem života, lásky, erotiky a plodnosti. Sotva byste na celém světě našli nějaký jiný strom, který by byl v náboženstvích nejrůznějších kultur tolik spojován s jiným, lepším světem. Jabloň bývá často označována za strom života.
Bříza dodává chuť do života
Staří Slované se dívali na břízu jako na kouzelný strom, byl symbolem jara, čistoty a světla, znovuobnovení života a nového počátku. Sloužila k magickým obřadům, které měly přivolat lásku a plodnost, ale byla i ochranným stromem. Proto se často z jejího dřeva vyráběly kolébky. Z březových větví se pak vázala košťata, s nimiž se symbolicky uklízela sakrální místa.
