Naše mozky dostávají čím dál víc zabrat, každou minutu na ně útočí kvanta informací, a tak není nic divného, že něco vypustíme z hlavy. Stává se to dvacetiletým nebo i mladším lidem. Nejde zpravidla o poruchu, ale nutnou obranu, aby se nám „nezahltil disk“.
„První období, kdy si většinou uvědomujeme, že už naše paměť není tak výkonná, je kolem 45 let. V této době se nám už častěji stává, že si nemůžeme vybavit třeba jméno nebo název, ale mnohdy si vzpomeneme později. V tomhle věku je už i náročnější učit se nové věci, třeba neznámý cizí jazyk, nebo nám déle trvá adaptovat se v novém zaměstnání,“ říká Jitka Suchá, která se zabývá tréninky paměti a pořádá v tomto oboru kurzy.
Častější jsou podle ní taky poruchy takzvané prospektivní paměti, tedy té s výhledem do blízké budoucnosti. „Zapomenu třeba, pro co jdu, co jsem chtěla udělat nebo říct. Tyto projevy spíš souvisejí s poruchou pozornosti, kdy nás něco rozptýlí. Řadu lidí to ale opravdu stresuje a ti, kteří zažili demenci v rodině, se začnou obávat,“ dodává Jitka Suchá.
Konec zapomínání. 15 tipů, jak zlepšit svou paměť |
Trénujte už od mládí
Tak jako se snažíme udržet v chodu svaly a klouby, potřebuje tělocvik i náš mozek. Měli bychom ho posilovat celoživotně. Každý den se můžeme třeba podívat do kalendáře, kdo má svátek, a vyjmenovat co nejvíc osob, které to jméno nosí. Můžeme si zapamatovat pět poznávacích značek nebo se naučit deset nových slovíček...
Využijte pomůckyŘíká se jim mnemotechnické a každému vyhovuje jiná metoda, jak si zapamatovat potřebné věci. Je jich celá řada, uveďme aspoň ty nejužívanější. Zkuste akrostika Vymyslete příběh Čísla vztáhněte k sobě Vybavte si situaci |
„Nemusí jít o trénink paměti v tom úzkém slova smyslu, spíš o všestrannou mozkovou aktivitu, různorodé činnosti zatěžující mozek. Moc efektivní nebývá luštění křížovek, pro člověka, který léta luští, to není žádná zvláštní námaha,“ radí Jitka Suchá.
Doporučuje trénování pomocí knížek a pracovních sešitů nebo programů na počítači, z nichž je řada zdarma.
„Je dobré nevynechávat také tvůrčí, kreativní činnosti, které zatěžují pravou mozkovou hemisféru. Doporučuji například psaní deníku, kreativně se dá pojmout třeba taky školní příprava s dětmi nebo vnoučaty i různé stolní hry,“ dodává.
„Lidem, kteří mají psychicky náročné povolání a hodně stresu, ale nejen jim, pak odborníci doporučují po práci hlavně pohybovou aktivitu, ideálně co nejčastěji, na mírné až střední intenzitě zátěže. Třetí důležitou věcí v prevenci vzniku demence je kvalitní spánek.“
Vyšetření napoví víc
Jak ale poznat, že máme opravdu problémy s pamětí, ne jen „běžný výpadek“? „Nejlépe to posoudí odborník při vyšetření paměti. To je zdarma a je poskytováno na mnoha místech v republice, seznam kontaktních míst najdete třeba na webu www.alzheimer.cz,“ říká Jitka Suchá.
Na testování prý chodí i mladší lidé a většina z nich je ujištěna, že jsou v pořádku. Často se u nich jedná o přepracování, únavu, deprese nebo náročnější životní období, kdy jim starosti nedovolí kvalitně se soustředit, a tedy si něco zapamatovat.
Vyšetření člověka mimo jiné zbaví stresu, který se taky neblaze podepisuje na zdraví mozku a kvalitě paměti.
