Chybovat je lidské. A za své přešlapy jsme naučení se kát. Jenže jsou situace, kdy to může být spíše na obtíž.

Ano, říká se, že všeho moc škodí. To se týká i omlouvání. Podle psychologů se většina z nás kaje zbytečně. 

Neustálé upozorňování na vlastní nedostatky narušuje zbytečně sebevědomí, vnitřní jistotu a za chvíli si většina z nás neuvaří ani čaj. A to není dobře.

Omluva je rituál... A každý by si měl uvědomit, komu se omlouvá, za co a proč. Když budete ze sebe chrlit slova „promiň“ jako na běžícím páse, změní se jenom na prázdné tlachání. Ostatně, to se stává i notorickým omlouvačům, kteří si sypou popel na hlavu za jakoukoliv pitomost, ale jakmile dojde na „lámání chleba“ a mají se omluvit za něco opravdu vážného, dojde jim jaksi řeč.

Proto s omluvami šetřete. Berte je vážně. A poučte se ze svých chyb. Tady je osm situací, v nichž byste se neměli omlouvat.

Témata: Týdeník Tina