Nový rok je tu. Předsevzetí si dejte, ale měnit vše nemusíte

Začátek ledna mnoha lidem připomíná čistou bílou stránku, kterou se nutí popsat různými závazky. Koncem měsíce většinou zjišťují, že jsou k ničemu a totálně selhali. Jak na to letos jinak?

Fotogalerie1

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Novoroční předsevzetí, to je velké téma. Změna kalendáře k tomu skoro každého nutí a je to pochopitelné, do nového roku se nikomu nechce vstupovat se starými zátěžemi. Je to podobné, jako když se někdo stěhuje do nového bytu a nechce si tam přestěhovat veškerý starý nábytek. Jenže je tu celá řada „ale“.

Leden není ideální

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Všude je zima, málo světla. Lidský organismus se chová podobně jako jakýkoli jiný, chtěl by spát, hibernovat, obalovat se tukem proti chladu a být v klidu. Touží snížit svoji aktivitu, aby marně neplýtval energií.

Lidé se navíc přes svátky rozseděli, rozleželi a rozjedli. A do takového rozpoložení chtějte po sobě změnu, byť pozitivní.

Představte si třeba, že hodláte snížit svou hmotnost, jenže vaše tělo baží po vydatnější stravě, navíc mnoho syrové zeleniny a salátů by vás ochladilo.

Anebo jste se rozhodli víc se hýbat. Sauna? Bazén? Běh? Pokud nejste zvyklí, mohly by vám takové aktivity uprostřed zimy spíš uškodit, zvlášť když se do nich vrhnete s novoroční vervou a bez rozmyslu. Jestli jste doposud pro svou fyzičku nic moc nedělali, chce to začít třeba svižnou procházkou, strečinkem či zdravotním cvičením.

Ctěte svou podstatu

A už jste si položili otázku, jestli některými předsevzetími nejdete až příliš proti sobě samým? Nechcete měnit svoji podstatu nebo něco, co je vám hodně vlastní, určuje vás to?

Někdo má i fobii

Slyšeli jste už pojem neoannofobie? Je to chorobný strach z nového roku. Lidé se děsí nového začátku, a to se nemusí ani zatěžovat předsevzetími. Bojí se, co nového je čeká, trpí strachem, že to nezvládnou, zatěžuje je zima a starší osoby se dokonce můžou obávat, jestli se dožijí dalších Vánoc.

Někdy tento strach souvisí i s takzvanou futurefobií, tedy obavami z budoucnosti jako takové. Důležité je odvádět pozornost od toho, co způsobuje paniku, snažit se sami sebe co nejvíc přesvědčit, že leden je měsíc jako kterýkoli jiný, naplánovat si na něj zábavné a zajímavé akce. Pokud to nepomáhá, je na místě vyhledat pomoc odborníka.

Traumata z novoročních závazků mívají právě lidé, kteří se chtějí moc předělávat. Řeknou si třeba: „Jsem introvert, ale stanu se lvem salonů.“ „Mám odjakživa barokní postavu, ovšem teď ze mne bude Twiggy.“ „Nikdy mi nešly jazyky, nicméně do léta ovládnu angličtinu na jedničku.“ Nebo „Bojím se výšek, musím to překonat, tak začnu lézt po skalách.“

Jestli jde o to, abyste si zkvalitnili život, žili šťastněji, s větší láskou a zdravěji, pak se do něčeho s rozumem pusťte. Ale ruku na srdce, kolikrát jste si už dávali předsevzetí, kterými jste se chtěli skoro stát jinými lidmi? Přemýšleli jste, jestli je to správně? Ctili jste svoji jedinečnost a autenticitu? Navíc: Chtěli jste to opravdu vy, nebo vás k tomu přiměly výtky druhých, ale sami jste o tom nebyli přesvědčeni?

Anthony de Mello, původem indický spisovatel a psychoterapeut, spíše radil, aby si člověk hlavně všímal světa kolem sebe i toho uvnitř sebe a byl bdělý. Tvrdil, že když člověk vědomě vnímá vše kolem i to, co sám vnitřně prožívá, odpadá postupně to neurotické nebo falešné a vzniká větší prostor pro to být šťastný. Co to zkusit? A klidně už i od ledna.

Jak nejlépe uspět?

• Než začnete plánovat, co všechno uděláte od začátku ledna jinak, přiznejte si, jací doopravdy jste a co na vás platí, jakou taktiku sami na sebe vymyslet. Třeba vám nesvědčí příkazy a musíte na sebe vlídně – s nějakou odměnou za úspěch. Nebo zvládnete hodně, když si dáte jenom malé cíle, půjdete po drobných krůčcích, ale nepovolíte? Musíte vědět, je-li pro vás schůdnější dát si jeden čtvereček čokolády denně a zbytek nechat ležet, nebo si raději nic sladkého nekoupit, protože byste to ihned zlikvidovali.
• Dále je moudré si stanovit, co skutečně potřebujete a co jste v dané chvíli schopni zvládnout. Kupříkladu shodit deset kilo je výzva na delší čas za přispění různých metod a změn, ovšem udržet si váhu a nepřibrat jistě jde – a není to vůbec malý cíl. Stejné je to i se změnou stravy: Jestli jste zvyklí mít každý den něco masitého, budete úpět, když se z vás ze dne na den stane vegetarián, a možná to vůbec není pro vás to pravé. Když si ale zvládnete udělat pro začátek dva bezmasé dny v týdnu, dáte to.
• Vyberte si na začátek jen jednu věc, na které chcete zapracovat, nehoňte moc zajíců najednou. Připravíte-li si nekomfortní prostředí na více frontách, vyčerpá vás to a leda ztratíte náladu i energii. Změna, kterou jste na sebe „ušili“, by vám totiž měla dělat radost.
• I v rámci jedné výzvy nechtějte všechno hned a najednou. Jestli například kouříte už celá léta, bude pro vás hodně těžké úplně přestat. Pokud ale zvládnete ubrat během ledna jednu cigaretu a v únoru třeba další, časem snížíte dávku, což bude velký úspěch. Stejné je to s pohybem – nemusíte si stanovit, že budete cvičit každý den hodinu, jestli jste to zatím nedělali, úplně stačí, když se každé ráno trochu protáhnete, půjdete jednou týdně do práce pěšky, výtahem se svezete pouze jednou denně a podobně.
• Neokoukávejte nic u druhých, ti ať si jdou vlastní cestou, vy naslouchejte sobě. Platí to i pro kamarádské výzvy typu: „Pojď, budeme spolu sportovat, hubnout...“ Je dobré vědět, jestli jste typ na kolektivní akce – zda vás spíš potáhnou, či potopí. Pokud to druhé, není nezdvořilé odmítnout.
• Jiná věc je, jestli se o plánované změně budete chtít poradit s nějakým odborníkem. Mohl by vás správně nasměrovat, upozornit na možné chyby a během vaší cesty za změnou by vás mohl podporovat a kontrolovat. Vyberte si ale opravdu fundované experty, co už za sebou mají prokazatelné výsledky a budou ctít to, jací jste!

Článek vznikl pro časopis Tina.