Nenávidět se dá cokoli, stejně jako milovat: od létání letadlem přes koprovku až po konkrétní osobu nebo dokonce celé skupiny lidí. Tento cit stojí za spoustou tragédií, a pokud se mu můžete vyhnout, rozhodně to udělejte. Bojujte s ním. Dokáže totiž otrávit život nejen tomu, vůči němuž je namířen, ale i tomu, kdo jej cítí.
S lidmi je odjakživa
Biblický Kain zabil svého bratra Abela ze žárlivosti, ale nejspíš ho i nenáviděl. Shakespearovští milenci Romeo a Julie byli oběťmi nenávisti dvou rodů a jejich příběh byste našli nejen v literatuře, ale u mnoha skutečných mileneckých dvojic. Fanatický Hitler zase dokázal přesvědčit miliony Němců, že je třeba úplně se zbavit nenáviděného židovského národa...
Proč vlastně lidé cítí tak strašnou zlobu vůči někomu jinému? Příčin je mnoho. Někdo se třeba proti těm, kdo nenávidí, provinil, udělali s ním špatnou zkušenost. Další žije v nenávisti vůči jiným proto, že to tak slyšel doma, od malička mu příbuzní vtloukali do hlavy, aby se nekamarádil s klukem od sousedů, protože zlotřilí předci toho dareby kdysi jeho rodině ukradli kus pole. Nenávist se totiž může táhnout po generace.
Skrytá je zákeřnější
|
Patrick Wanis, americký psycholog, který se zabývá mimo jiné lidskými traumaty, tvrdí, že nenávist se často rodí také ze strachu.
„Je poháněna dvěma klíčovými emocemi, láskou a agresí. Jde o lásku ke skupině, kterou dotyčný upřednostňuje, a o agresi vůči té skupině, která je považována za odlišnou, nebezpečnou a ohrožující.“
Nenávist ale může rozdmýchat i něco, čeho se lidé bojí sami u sebe. Sigmund Freud vysvětloval, že člověk odmítá to, co se mu nelíbí na sobě samotném.
Nenávist leckdy vyplyne i z nepochopení, nevyříkání si, co kdo cítí nebo jak co vidí. Kolikrát už jste se zbavovali špatných pocitů vůči někomu, o kom jste si mysleli, že je úplně mimo, hrozný, šílený? Kolikrát jste si říkali, že na vás někdo zanevřel, ale přitom jste se jen nedozvěděli, že vám od dotyčného nedošel e-mail či textovka? A takových pohnutek lze najít více.
Přiznejte si problém
Ať už by vás k nenávisti vedlo cokoli, zanášíte se špatnými pocity, které vás dřív nebo později dostanou. Už jen to, že se na někoho mračíte, nechcete ho potkávat, tudíž vynakládáte energii, abyste se mu vyhnuli, vás vnitřně vyčerpává. Nenávist stojí spoustu sil. Čím méně negativních emocí si připustíte, tím budete šťastnější.
Je tedy dobré přiznat si, že někoho nesnášíte, ba dokonce k němu chováte nenávist. Pak zkoumejte, sami nebo s terapeutem, proč tomu tak je. Když rozklíčujete, co cítíte, můžete s tím lépe pracovat. Nikde není psáno, že s člověkem, který vám nesedí, musíte být jednou přátelé. Velký úspěch bude, pokud se k sobě budete chovat korektně.
Ale co když někdo vyloženě nesnáší vás samé? Bolí vás to? Přemýšlíte, jak to změnit?
Přesvědčit druhé bývá podobně těžké jako předělat sám sebe. Někdy je potřeba hodně času a člověk musí vzít zavděk napjatým mlčením, které je daleko lepší než útoky. Jestli ale můžete, zkuste s tím, kdo vás nechová v lásce, promluvit. Lze k tomu využít třeba i zkušeného mediátora.
Největší nepřítel jsem já!Nenávidět sám sebe je skličující, může to vést k sebepoškozování, poruchám příjmu potravy i k sebevraždám. S dobrým odborníkem se ale dá najít cesta z tohoto začarovanému kruhu, který mohl vzniknout v rodině, kde dotyčného neměli dostatečně rádi, z nějaké odlišnosti od ostatních, ale vlastně často i bez zjevné příčiny. Dřív nebo později člověk, který necítí zdravou sebelásku, začne nenávidět i okolí, díky čemuž se může rozpoznat, že má velké potíže sám se sebou. |
