Obávám se...

Jsme opět u toho strachu! Člověk, který se něčeho obává, je ve strachu a taky ve stresu.

Očekává něco nepříjemného, ba dokonce nebezpečného. Jenže my často používáme tenhle obrat jako společenskou větičku, kterou chceme protistranu připravit na to, že uslyší nepříjemné tvrzení. „Obávám se, že s tímhle vám nepomůžu, tohle neudělám, tam nemůžu přijít.“

Fakt máme strach z toho, že někomu nevyjdeme vstříc? Většinou ne. Našim mozkům je to ale jedno a hned vysílají tělům příkazy, jak se přichystat na nebezpečí. Nedivme se pak, že máme pořád stažené svalstvo či žaludek nebo hlavu vraženou mezi ramena, takže nás bolí krční páteř.

Jak to udělat lépe: Zaměřte se na to, kdy a proč používáte výraz: „Obávám se.“ Skutečně se pokaždé bojíte? Pokud je to jenom zdvořilostní formulka, vymažte ji ze svého slovníku.

Témata: Týdeník Tina