I máma potřebuje být někdy sama. Mateřské vyhoření není jen vyčerpání

Mateřství mnoho žen popisuje jako jedno z nejkrásnějších období. Jejich život nabere jiný směr a děti se pro ně stávají středobodem vesmíru. Neustálý pocit, že je na ženě někdo závislý a ona musí být vždy „po ruce“, může ale vést k psychickému vyčerpání. A to je moc důležité rozeznat od obyčejné únavy.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Doba, kdy se ženy stanou matkami, by se dala označit za největší paradox jejich života. Na jednu stranu své děti milují a péče o ně je naplňuje, na stranu druhou však většina z nich upozaďuje vlastní potřeby, a může tak u nich dojít k vyhoření.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

O tomto syndromu se často hovoří hlavně ve spojení se zaměstnáním. Ovšem být matkou je také určitý druh práce. A ne jednoduché.

Nejedná se primárně jen o ženy (nebo muže) na rodičovské dovolené pečující o batolata, i když těch se mateřské vyhoření týká nejčastěji. Může nastat ale i ve chvíli, kdy žena po práci vyzvedává dítě ze školy, plní s ním veškeré jeho povinnosti, vozí jej na kroužky a řeší jeho problémy s kamarády.

K tomu je nutné přidat ještě práci doma, nákupy a vaření. Stále panuje ve společnosti názor, že právě toto je výsada žen. Takový zápřah však nelze vydržet věčně. Pokud „jedete na doraz“ a poté vám ke ztrátě kontroly a nervů stačí i to, že dítě ráno rozsype cereálie, není se za co stydět. Je to přirozená reakce a náznak toho, že tělo žádá o pomoc, o pauzu.

Péče nemůže být jen o jednom rodiči

„Rizika vzniku syndromu mateřského vyhoření jsou popisována mimo jiné jako dlouhodobá zvýšená zátěž, chronický stres a nedostatek odpočinku,“ vysvětluje Tereza Šturmová z webu Terapie.cz.

Jak se z vyhoření zotavit

• Snižte nároky: nastavte se na to, že všechno nemusí být dokonalé. Není potřeba každý den vytírat, vařit teplé večeře a ještě vymýšlet aktivity na odpoledne. Dopřejte odpočinek sobě i dítěti.
• Delegujte práci: uvědomte si, že nejste jediný schopný člověk v domácnosti. Je naprosto v pořádku delegovat některé povinnosti na partnera. Je rodič stejně jako vy a podělit se o povinnosti je v tomto případě víc než žádoucí.
• Řekněte si o pomoc: nemusíte být u všeho. Pokud vám prarodiče nabízejí pomoc, využijte ji. Jeden fotbalový zápas nebo odvedení na kroužek zvládne dítě i bez vás. Vy si můžete odpočinout. I kdyby to znamenalo scrollování na mobilu, je to v pořádku.
• Nesrovnávejte se: k syndromu mateřského vyhoření bohužel přispívají i sociální sítě, na kterých se prezentují „dokonalé“ matky. Většinou je ale realita úplně jiná. Nesnažte se být jako někdo, koho osobně neznáte.

Dochází k němu tehdy, když se psychická, emocionální a fyzická zátěž mateřství nechá příliš dlouho na jedné osobě. Tím spíš, že se automaticky očekává, že budete maminkou nebo tatínkem na plný úvazek.

„Současný styl výchovy klade na rodiče vysoké nároky – být neustále dostupní, citliví a vnímaví. Často už pak ale nezbývá prostor ani energie na uspokojování vlastních potřeb. Vyčerpání se stává nevyhnutelným,“ varuje Šturmová.

Rodiče se při péči zejména o malé děti dostávají do tzv. hypervigilance. Jedná se o stav zvýšené bdělosti a ostražitosti, kdy mozek nepřetržitě skenuje prostředí a hledá potenciální hrozby či rizika.

Že je to v prvních letech mateřství přirozené? Je nutné rozlišovat mezi běžným vyčerpáním a skutečným vyhořením.

Nejedná se o klasickou únavu

„Odlišením může být to, když dlouhodobější odpočinek už nepřináší úlevu. Běžné činnosti se mohou zdát jako nadlidský úkol a nemůžete už dál fungovat tak, jak jste byli zvyklí. Možná si nedokážete představit, jak zvládnete další dny, natož týdny. Věci a aktivity, které vám dříve energii dodávaly, se mohou stát vyčerpávajícími,“ popisuje odbornice.

Nedostavuje se pocit radosti a naplnění. Varovným signálem je, když tento stav bez větších změn trvá týdny nebo měsíce. Někdy vyhoření nepůsobí jen jako „potřebuju si odpočinout“. Někdy přijde úplné zhroucení.

Rodiče nejsou jen unavení, jsou otupělí. Neustále vybuchují, brečí nebo fantazírují o tom, že by nejraději zkrátka zmizeli. To není přehánění ani dramatizování. Je to skutečný kolaps a je mnohem běžnější, než si většina rodičů připouští.

Někdy stačí udělat drobné změny

Vyhoření je náročné i proto, že neexistuje žádný univerzální časový plán, jak dlouho trvá zotavení. Některé maminky se začnou cítit lépe po několika důsledných změnách – třeba když začnou víc spát, najdou si čas samy pro sebe nebo si nastaví jasnější hranice.

U jiných je zotavení pomalejší, zvlášť pokud se vyhoření hromadilo celé roky. V tu chvíli nezbývá než vyhledat odbornou pomoc, začít myslet na vlastní potřeby a vymyslet spravedlivější rozdělení domácích rolí. Jedině psychicky vyrovnaná matka bude dobrým rodičem pro své dítě.

Zátěž, která není vidět

Důvodů, proč k mateřskému vyhoření dochází, je celá řada. Jedním z nich je mentální zátěž, která se na rodiče klade, ale pro okolí (a někdy bohužel i partnera) je neviditelná. Možná i vy máte v hlavě nekonečný seznam úkolů, které vám narušují soustředění a dostávají vás do stresu. Patří mezi ně domácí úkoly vašich dětí, třídní schůzky, vyzvedávání z kroužků nebo nákup dárků na oslavy narozenin. V českých rodinách jsou to nejčastěji maminky, které bývají často vedené k tomu, aby nesly většinu této zodpovědnosti samy. A otec, jakožto „živitel rodiny“, přijde k hotovému. Ženy mezitím plánují jídlo, které budou vařit, hlídají termíny kontrol u lékařů a dbají na to, aby nezapomněly třeba na „přespávačku“ ve škole. Navíc už jen hrstka žen je s dítětem skutečně jen doma a stará se výhradně o domácnost, do práce chodí stejně jako muži.

Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.