Čísla stoupají, děti čelí kybergroomingu
Na problematiku bezpečnosti v online světě v dnešní době narážíme čím dál častěji. Potvrzují to i čísla Linky bezpečí. Téma internetu tam v současnosti řeší až desetkrát častěji než před deseti lety. Největším nebezpečím pro děti je kybergrooming – neboli lákání na schůzku. „Děti jsou velmi snadno ovlivnitelné. Je až neuvěřitelné, kolik z nich je ochotno se potkat s někým, koho znají pouze z internetu, a považují to za naprosto normální a běžné. Z dalších rizik zmíním ještě zasílání osobních údajů, nebo dokonce intimních fotek, které se následně často stávají předmětem vydírání dítěte,“ uzavírá Peter Porubský.
Ovlivnitelní jsme ale všichni, podle expertů ČSOB a Ery Poštovní spořitelny roste počet útoků na uživatele elektronického bankovnictví v posledních letech meziročně o desítky procent. Navíc jsou útoky stéle propracovanější a nebezpečnější. „Zhruba 70 % evidovaných útoků na uživatele elektronického bankovnictví představují metody sociálního inženýrství, z nichž valnou většinu tvoří útoky na sociálních sítích, zejména na Facebooku,“ potvrzuje neblahé statistiky Petr Vosála, manažer bezpečnosti elektronických kanálů ČSOB a Ery Poštovní spořitelny.
Nemají mi co ukrást
Mnoho z nás stále často podléhá falešnému dojmu bezpečí, že pokud nikam nevložíme číslo kreditní karty, tak se nemůže nic stát. V současné době se ve velkém obchoduje s osobními údaji, jenž ani nemusí mít nic společného s placením. Častou komoditou je virtuální identita – tedy souhrn údajů, které útočníkovi umožní vydávat se za cizího uživatele. Může se jednat o přihlašovací údaje k Facebooku nebo e-mailu ale i přístupová data do firemních sítí.
Ukrást něčí profil a zneužít ho k vlastnímu obohacení je pro hackery otázkou pár minut. Prostřednictvím chatu na Facebooku vám napíše kamarád, že by potřeboval půjčit 50 korun. Abyste mu peníze mohli převést, pošle vám odkaz na platební bránu – ta je však podvržená. Podvodník z vás takto vyláká citlivá data, jako je číslo vaší platební karty, přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví či kód SMS zprávy potvrzující zadanou platbu. Vše je velmi důvěryhodné a vás ani nenapadne, že u počítače na druhé straně sedí hacker, který si brousí zuby na vaše peníze. „Lidé si neuvědomí záludnost situace a v dobré víře poskytnou citlivá data. Jenže pak o peníze, které si útočník pošle z jejich účtu, nenávratně přijdou,“ varuje Petr Vosála. Bránit se tomuto typu sociálního inženýrství je přitom velmi prosté – stačí zvednout telefon a příteli, který si od vás chce peníze půjčit, jednoduše zavolat.
