Ještě jste se ani nepřevlékli z pyžama, a už je vám jasné, že stihnete sotva polovinu věcí, které musíte udělat. Přitom dnes nemáme zdaleka tolik povinností, jako měli naši předkové, kteří často museli tvrdě pracovat, aby se uživili.
Žijeme v době, kdy je k dispozici celá řada moderních technologií, které nám mnohé usnadňují. Spoustu věcí dělat nemusíme a máme nespočet možností. Přesto (nebo právě proto) jsme v časovém presu.
Všeho moc škodí
„Naši předkové plánovali, my teď řídíme čas. Plánovat v minulosti znamenalo udělat si plán a do vymezeného času poskládat činnosti a události tak, abychom se dostali k cíli. Lidé tehdy nepřemýšleli nad možnostmi, ale spíš pracovali s úkoly, které prostě museli v daný čas udělat. Navíc neměli k dispozici tolik různých alternativ. Nechodili cvičit do fitka, ochutnávat speciality do rybích restaurací, ani si nemohli zaletět na poznávací dovolenou. My žijeme v době svobody a možností, což bývá často problém. Velmi se mi líbí scénka ze Spejbla a Hurvínka, kdy Spejbl říká Hurvínkovi: To si musíš poručit. A Hurvínek na to: No to já si poručím, ale já se neposlechnu,“ uvádí Jana Ondříčková, lektorka v oblasti komunikace.
Co opravdu chcete?
Bez práce nejsou koláče. Nejdřív práce, potom zábava. To platí i dnes. „Na kurzech time managementu se účastníků z legrace ptám, co by si radši vybrali: peníze, nebo možnost vydělat si je? Odpovídají celkem shodně, že by sáhli spíš po penězích. Paní učitelka mi ale do památníčku nenapsala: Měj hodně peněz, kup si drahé auto, staň se ještě krásnější, a tehdy budeš šťastná. Ona mi napsala: Pracuj… A o tom to celé je. Práce je cesta a peníze jsou cíl. bez cesty k cíli dojdeme jen stěží,“ vysvětluje Jana Ondříčková.
Efektivně plánovat se často nedaří i z důvodu chybějící motivace. Lidé odkládají věci, jen když můžou nebo když nevědí, co doopravdy chtějí. Chcete stihnou letadlo na dovolenou, které odlétá v šest ráno? Tak ho prostě stihnete. Ale! Když se vám nechce vyžehlit koš prádla, který už týden straší v obýváku, není to vaše priorita, tudíž pak nemáte problém najít si jinou (zástupnou) činnost.
5 – 4 – 3 – 2 – 1 – teď!
Americká koučka Mel Robbinsová ve své knize Pravidlo pěti sekund popisuje velmi efektivní metodu. V minulosti byla tato žena bez práce, topila se v dluzích, měla trable v manželství, začala pít a tloustnout, trpěla depresemi… Ze všeho nejhorší bylo vstát z postele a čelit dalšímu dni. A tak každé ráno posouvala budík na později a později...
„Jednou v noci se pak všechno změnilo. Už jsem se chystala vypnout televizi a jít do postele, když mou pozornost upoutala reklama na obrazovce. Byla to raketa připravující se ke startu. Slyšela jsem známé odpočítávání 5 – 4 – 3 – 2 – 1 – teď a obraz se zahalil kouřem. Pomyslela jsem si: To je ono, zítra ráno se z postele odpálím… jako raketa. Udělám to tak rychle, že nebudu mít čas si to rozmyslet.“
Toto pravidlo pak začala uplatňovat prakticky všude a svůj život změnila od základu.
A jak to funguje? Těsně předtím, než se pustíte do nějaké aktivity, do které se vám nechce, přijde chvilka zaváhání. Když jí podlehnete, je konec. Je proto třeba jednat rychle. Napočítejte od pěti do jedné, tím se vaše mysl zklidní, a pak se dejte do pohybu (vyskočte z postele, nazujte si tenisky...).
Tím, že se pohnete, způsobíte změnu ve své mysli, ale i fyziologii. Mel Robbinsová má pro své tvrzení řadu důkazů. Ostatně, zkuste to a přesvědčte se sami.
Test: Zvládáte plánování?
Vyhodnocení:
|
