Mohou za to zrcadlové neurony, rezonanční systém v lidském mozku, který rozeznívá city a nálady nejen u vás, ale i u vašeho protějšku. Je to jako při hře na kytaru. Když zabrnkáte na jednu strunu, zároveň se rozechvějí ostatní.
Převedeno do běžného jazyka to znamená, že ten, kdo vyzařuje sebelásku, dostává mnohem víc lásky zpět. Ovšem ne každému se podaří ve víru všedních dní myslet na sebe a mít se dostatečně rád. Trocha tréninku to ale může snadno změnit.
Poznejte svá přání
Tak pojďte na to! Co vlastně chcete? Abyste to zjistili, sestavte si seznam třiceti věcí, které byste rádi dělali. Povolené je úplně všechno, od nakupování až třeba po spánek. Má to jen jedinou podmínku: Těch třicet položek musíte napsat.
Přivede vás to k tomu, abyste se svými přáními zabývali déle. Pak budete také mnohem lépe vědět, co konkrétního pro jejich naplnění byste mohli udělat.
Více si důvěřujte
„Toto přece nemůžeš dokázat!“ Také to občas slyšíte od svého okolí? Takovými větami se necháváme ovládat všichni. Pokud si tento druh myšlenek připustíte, stanou se vaší součástí. Ale je možné je vypnout, jednoduše je odstavit z mysli. Řekněte si, že vše prostě zvládnete, a to po svém.
Nezapomeňte se vždy pochválit, byť i za malý úspěch. Vaše podvědomí se tak přeprogramuje a sebevědomí bude pomalu narůstat.
Myslete pozitivně, snažte se vytřískat z každého neoblíbeného úkolu něco příznivého. Buďte kreativní v hledání těchto plusových argumentů a za to se pak odměňte nějakou z věcí, které máte na svém seznamu.
Užijte si maličkosti
Pozorně vnímejte okamžiky štěstí. Buďte citliví k nenápadným potěšením, jako je například příjemný rozhovor s prodavačkou na trhu, úsměv souseda na stanici tramvaje, malé zaflirtování s někým, kdo se vám líbí, a podobně.
Existuje totiž mnohem více momentů, které vám mohou udělat radost, než si myslíte... Ten, kdo je dovede ocenit, spolehlivě nastaví svou mysl i na větší míru sebelásky.
Není to sobecké?
Možná vám přijde jako sobectví zaměřovat svou pozornost na sebe, ovšem žít život pro druhé je nejen hodně vyčerpávající, ale také škodlivé. Pro koho? No přece pro vás.
Zkuste tedy na sebe být hodnější. Život každého z lidí je naprosto originální. Také byste toho od sebe neměli by požadovat až příliš. Jakmile pochopíte, že jste v pohodě takoví, jací jste, můžete být opravdu šťastní.
Zaručenými návody, jak se stát dokonalejšími, se to všude jenom hemží. Tipy, jak mít štíhlejší pas, lepší zaměstnání či šťastnější život, na vás vyskakují na internetu, z televize nebo útočí z plakátů a do značné míry jim podléháte.
Není to ale chyba? Je namístě si uvědomit, že každý je originál, tak se nenechte ovlivňovat. Velkou pravdou je, že tomu, kdo je se sebou spokojený, se žije lépe! Ale pozor, brát se takoví, jací jste, ještě neznamená, že byste na sobě neměli dál pracovat, pokud se vám něco nelíbí.
Klidně počítejte kalorie, když nechcete přibrat, uběhněte denně svoji dávku kilometrů, jestli toužíte být ve formě, nebo pijte ovocné koktejly, chutnají-li vám vitaminy. Pak je tu však druhý extrém: snaha být perfektní. A to je pěkný nesmysl, protože chtít držet krok s těmi, se kterými se srovnáváte, je cesta do pekla. Ovlivňuje to vaše chování, psychiku i zdraví.
Každou chvíli vám někdo klade na srdce, jak je důležité být ve všem lepší. Zdravější, spokojenější a výkonnější... Jistě, proč ne, je to prima motivace. Ale nemělo by se to přehánět, natož se s někým poměřovat a vyčítat si.
Kromě toho je také v pořádku častěji zůstávat ve své komfortní zóně. Prostě srovnat si to v hlavě, uvědomit si, že vaše štěstí, klid, rovnováha a spokojenost spočívají v tom, co vám samotným vyhovuje.
Jasně, občas neuškodí, když vidíte a přejete si něco jiného, ale měli byste za tím jít z vlastního přesvědčení, a ne proto, že to tak dělají jiní.
Článek vznikl pro časopis Tina.
