Každý si přeje, aby svátky byly opravdu šťastné a veselé. Aby stromeček zářil do všech stran, všichni kolem něj se usmívali a sálala z nich spokojenost a láska. Jenže co si budeme povídat – takto to většinou chodí jenom v televizních limonádách. Realita je tomu ve většině případů hodně vzdálená.
„Vánoce jsou ve skutečnosti jedním z nejvíc stresujících období celého roku,“ připomíná psycholog John Cotone.
Jednou z věcí, která k tomu podle něj hodně přispívá, je setkávání v rámci širšího příbuzenstva. „Lidi to berou jako tradici, ale ne vždycky to dodá zúčastněným klid,“ doplňuje odborník. Proto je potřeba se na všechno pořádně připravit, abyste to tento rok zvládli lépe a bez zbytečného stresu.
Zásadní je nemít přehnaná očekávání. Těm se přitom většina lidí neubrání. „Ze všech rohů se na vás ve svátečním období valí obrázky dokonalých Vánoc, lidi se na sebe usmívají, střechy mají sněhové čepice a všechno vypadá dokonale. A vy tomu podlehnete. Prostě si začnete myslet, že i když to třeba loni nevyšlo, letos vás čekají právě takto nádherné časy,“ popisuje expert. Když se pak pokazí třeba jen jedna jediná maličkost, rozhostí se vám v duši zklamání.
„Chce to v představách hodně ubrat a spokojit se ve své hlavě s málem,“ radí psycholog.
Co to málo znamená? „Důvodem ke spokojenosti by mělo být třeba jenom to, že se u stromečku všichni sejdou živí a zdraví. Všechno další se dá brát jako nadstandard,“ usmívá se odborník.
Omezte počet lidí, které musíte potkat
Přejíždění mezi desítkami příbuzných a přátel je stresující samo o sobě. Stanovte si ohledně setkávání takové hranice, aby vám zůstal i prostor pro sebe a odpočinek. „Lidi mají pocit, že se s příbuzenstvem prostě setkat musejí. Ale kdo to říká?“ ptá se psycholog Thomas Plante.
Naučte se zvláště v úzkém rodinném kruhu říkat ne. „Pokud partner přijde s tím, že chce pozvat všechny strýčky a tetičky a druhý den objet všechny babičky, vy s tím nemusíte souhlasit,“ navádí expert. Jde jenom o to klidně vysvětlit, že chcete mít svátky hezké i pro sebe.
„Pokud to člověk řekne zavčasu a v klidu se to řeší, většinou se ukáže, že se dá najít kompromis,“ usmívá se Plante a ptá se: „Každý ví, s kým si tolik nesedí a hrozí konflikt. Proč by se takoví lidé nemohli aspoň jeden rok vynechat?“ Jde prostě jenom o to nebrat návštěvy jako povinnost a upřednostnit v nějaké fázi sebe a své pocity.
Pokud se k tomuto nedopracujete a skutečně se budete muset potkat se všemi, nenechte se jimi vyprovokovat. „Velké rodinné sešlosti jsou pro mnohé příležitostí otevírat staré rány a křivdy. Někteří lidé se v tom vyžívají a je nutné, abyste jim nedovolili vás do toho zase zatáhnout,“ radí Thomas Plante.
Jakákoli narážka tohoto typu se dá odbýt slovy: ano, jistě, ale to bylo. „Jsou ale i takoví jedinci, kteří se rádi navážejí do druhých a kritizují všechno, co vidí. I to bývá v rodině běžné,“ pokračuje odborník.
Starší chtějí, aby bylo všechno tak, jak jsou zvyklí. A mladší zase touží po změnách. Z toho může vzniknout konflikt.
„Je potřeba si proto všechno dopředu po telefonu naplánovat a stanovit řád. Potom na to budete připravení a vaše okolí také,“ dodává expert. Předem dohodnuté domluvy se držte a respektujte ji, i když se vás třeba příbuzní budou snažit vmanipulovat do něčeho jiného.
Abyste dokázali racionálně uvažovat a zůstat klidní, nesmíte to přehánět s alkoholem. A to bývá o svátcích někdy problém. Hodně lidí si totiž myslí, že jen díky skleničce něčeho ostřejšího svátky v rodinném kruhu vůbec přežijí. Ovšem nic není vzdálenějšího pravdě.
Techniky sebezklidněníKdyž už se stane, že vás někdo vytočí, zkuste předejít výbuchu. Jisté praktiky vás vrátí do normálu.
|
„Alkohol člověka dělá agresivnějším a dodává mu sebevědomí. Ale na druhou stranu také rozjitřuje city. A když je ho moc, je tato kombinace při rodinných hádkách vražedná,“ upozorňuje John Cotone.
Zmíněné staré křivdy se stanou ještě bolestivějšími a pod kotel příbuzenských sporů se přiloží několik hodně hořlavých polínek. A už vůbec nezmiňujeme, co s vámi pak nadělá morální i obyčejná kocovina.
Poslední věc je také důležitá. Když už se dostanete do sporu s někým z přízně, nezatahujte do toho partnera. A už vůbec to nedělejte, pokud se škorpíte s jeho částí rodiny. Výčitky typu: ty se za mě nikdy nepostavíš nebo tak jim řekni, že mám pravdu, jsou naprosto kontraproduktivní. On v takovou chvíli mnoho nezmůže, a navíc se nejspíš do hádky dostanete i spolu.
„Lepší je postěžovat si kamarádce nebo si ulevit třeba tím, že o těch, kteří vás štvou, napíšete sprostou rýmovačku,“ směje se odborník. Nezapomeňte ji ale spálit. Není nic horšího, než když ji daná osoba pak najde omylem pod talířem s rybí polévkou.
Ne všechno ovlivníte
Pocit, že máte věci ve svých rukou, je uvolňující. Snižuje totiž míru strachu, úzkosti a stresu. To funguje dobře ve stabilním, předvídatelném prostředí. Pokud se ale snažíte prosadit svou vůli nebo situaci ovládat ve chvíli, kdy nemůžete, což je často problémem rodinných setkávání, je to špatné.
„Často si lidi na druhé stěžují. Chtějí, aby změnili své chování. Nicméně my nemůžeme ovlivnit, jak se druzí budou chovat. Můžeme ale ovlivnit naše reakce na jejich chování,“ popisuje to psycholožka Šárka Miková.
Zvláště v případě setkání celého příbuzenstva je tedy jenom na vás, jak si nastavíte vlastní hranice a co si necháte líbit. „Nebojte se říct si, co vám nedělá dobře,“ dodává odbornice.
