Sklenka vína po práci nebo pivo k večernímu seriálu. Pro mnohé z nás běžný rituál, který má přinést úlevu po náročném dni. Jenže právě tady někdy začíná nenápadná cesta k problému, který se dlouho tváří nevinně. Psychoterapeutka a adiktoložka Denisa Kratochvílová z Terapie.cz upozorňuje, že důležité je sledovat hlavně důvod, proč si alkohol naléváme.
„Mozek se může naučit, že skutečný odpočinek přichází až s alkoholem. Když pak chybí, objeví se neklid, podrážděnost nebo pocit, že člověk nedokáže vypnout,“ vysvětluje odbornice.
Nejde přitom jen o množství vypitého alkoholu. Varovným signálem bývá už samotná myšlenka, že si večer bez skleničky neumíme představit. Že nás představa „suchého“ večera znervózňuje nebo v nás vyvolává pocit, že nám něco chybí.
Když už alkohol není odměnou
Zpočátku bývá alkohol spojený s pohodou, oslavou nebo příjemným večerem. Jenže časem se z odměny může stát prostředek úniku.
„Když je alkohol používán jako prostředek ke zvládání stresu, smutku nebo vnitřního napětí, stává se nástrojem úlevy. Dlouhodobě však problém neřeší, ale spíš udržuje,“ tvrdí Denisa Kratochvílová.
Právě tehdy se často nenápadně zvyšuje i množství vypitého alkoholu. Večerní sklenička se stává pravidlem a plány dne se začínají přizpůsobovat tomu, kdy přijde chvíle na „zasloužený relax“.
Mnoho lidí své pití zlehčuje. Fungují v práci, starají se o rodinu, zvládají povinnosti. Jenže i tak může alkohol postupně získávat příliš důležitou roli. Odborníci tomu říkají funkční pití. Navenek vše funguje, uvnitř ale roste závislost na alkoholu jako hlavním způsobu regulace emocí a stresu.
Tělo vysílá první signály
Jedním z prvních varování bývá paradoxně únava. Alkohol sice navodí ospalost, zároveň ale narušuje hluboké fáze spánku. Člověk se ráno budí neodpočatý, podrážděný a citlivější na stres. Přidat se mohou úzkosti, kolísání nálad nebo horší koncentrace. Tyto změny pak často dopadají i na vztahy.
„Blízcí si někdy všimnou problému dřív než samotný člověk,“ upozorňuje odbornice.
Mnoho lidí má strach, že jakmile začnou své pití řešit, automaticky dostanou nálepku alkoholika. Jenže podle Denisy Kratochvílové není cílem terapie odsuzování ani okamžitá abstinence. Důležité je pochopit, proč alkohol potřebujeme a co nám nahrazuje. Pomoci mohou i malé změny. Večerní procházka, čaj, hudba, kniha nebo dny bez alkoholu.
„Změna vztahu k alkoholu nemusí znamenat radikální rozhodnutí. Někdy stačí začít tím, že si všimneme, proč si dnes sklenku naléváme,“ dodává odbornice.
Nestyďte se říci si o pomocPokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na platformě Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Pomoc je možno hledat například také na národních stránkách pro omezení konzumace alkoholu alkohol-skodi.cz, u Anonymních alkoholiků, kde je k dispozici i anonymní poradenství, nebo na Národní lince pro odvykání na čísle 800 350 000. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života pro ženy.
