Emoční upíři vás umí vysát až do únavy. Nastavte si správné hranice

Největší vliv na naše chování a prožívání mají vztahy. Zatímco někteří lidé nás posunou a dodají nám energii, jiní z nás naopak mohou optimismus vysát. Ustálil se pro ně název emoční upíři. Máte je ve svém okolí?

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Komunikace je stavebním kamenem jakýchkoli vztahů. Mezi lidmi, se kterými se ale běžně setkáváme v práci nebo v osobním životě mohou být i „emoční upíři“. Svůj název si vysloužili proto, že z nás vysávají emoce, stejně jako bájný upír vysává krev.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Na první pohled je nepoznáme. Takovým člověkem může být náš přítel, rodič nebo manžel či manželka. Když ho odhalíme, můžeme se daleko lépe chránit a zachovat si psychickou pohodu.

„Existují lidé, s nimiž vedete rozhovor a místo, abyste se cítili dobře, jste vyčerpaní,“ vysvětluje pro Pestrý svět psycholog a terapeut z platformy Terapie.cz Pavel Pařízek. Pojem „emoční upír“ má ale podle něj svá úskalí. Snadno totiž svádí k tomu, že se přestaneme ptát na vlastní podíl na situaci. Každého, s kým nám není dobře, automaticky hodíme do této škatulky.

„Užitečnější než hledat upíra, je popsat, co se mezi dvěma lidmi opakovaně děje a co s tím každá strana dělá. Nálepka sama nic neřeší,“ tvrdí odborník.

Tělesné projevy a pravidelnost

Hlavním vodítkem, jak „emočního upíra“ poznat, je to, jak se po opakovaných setkáních cítíme.

„Po setkání s ním přichází únava, ne radost. Hovor se skoro vždy stočí k jeho problémům, vlastní starosti se rozplynou a řeší se ty jeho. Takový člověk často vytváří krize, stěžuje si, kritizuje, dramatizuje. Umí pracovat s pocitem viny u druhých,“ objasňuje Pavel Pařízek.

Je však potřeba upřesnit, že jedno těžké období není totéž, co trvalý vzorec. Kdo právě prochází nemocí nebo rozchodem, ten bere víc, než dává, a to je normální a dočasné.

Komunikace s emočním upírem

• Při rozhovoru s ním se vám zavírají oči a máte pocit, že každou chvíli usnete. Jste bez energie a chuti se soustředit.
• I když jste měli předtím dobrou náladu, najednou je na bodu mrazu bez ohledu na to, na jaké téma se bavíte.
• Máte chuť na sacharidy nebo sladké jídlo, které by vám dodalo energii.
• Přepadá vás úzkost, skleslost nebo vás přepadají negativní myšlenky.
• Vaše sebevědomí je na bodu mrazu i bez toho, aby vám musel daný člověk cokoli vytknout nebo vás ponížit.

O vzorci se dá mluvit, až když se to opakuje roky a nezávisle na okolnostech. Emoce jsou nakažlivé, a když máme kolem sebe dlouhodobě člověka, který je negativní, začneme i běžné situace vnímat negativně. „Emoční upíři“ mohou být charismatičtí a snadno nás ovlivní.

„Kdo je často s někým negativním, pomalu přebírá jeho ladění a začne přizpůsobovat své potřeby tomu druhému. Postupně na sebe zapomíná, z čehož roste tichý vztek a únava. Někdy se to projeví i na těle. I tady ale platí míra, že to škodí, když je to chronické a jednostranné. Běžná hádka nebo občasná špatná nálada nikoho nezničí,“ tvrdí odborník. Jemu se možná uleví, protože na vás přenese své problémy. Vám to ale nijak nepomůže.

Někdy je nutné udělat kompromis

Nejjednodušším a současně nejúčinnějším řešením je přestat se s takovým člověkem stýkat. Co když se ale jedná o partnera, nebo dokonce rodiče?

„U blízkého člověka vztah nikdy není jen souboj dvou rolí, protože je v něm i společná historie a city. Odstřižení tak není jediná a většinou ani první možnost. Mezi „snáším všechno“ a „končím“ je spousta prostoru. Dá se omezit, jak často se vídáte, nebo lze zkrátit délku setkání. Můžete se taky vyhnout tématům, která vždy vedou ke konfliktu,“ doporučuje psycholog a terapeut.

Ve vztahu může pomoci komunikace

U partnera jde hlavně o to, jestli se tento vzorec může změnit a jestli na vztahu chtějí oba pracovat. Nastavte si hranice a upřímně své drahé polovičce řekněte, že vás unavuje, jak se neustále řeší její problémy. Pak už záleží jen na ní, zda bude chtít hledat řešení, nebo přejde do protiútoku.

Žádné výčitky si však neberte osobně. Pramení z frustrace, se kterou nemáte vy osobně nic společného. Zatímco u rodičů je nutné počítat s tím, že se s největší pravděpodobností nezmění, u partnerských vztahů naděje vždy je. Musí chtít ale oba.

Nastavte si jasné hranice

Stále častěji se hovoří o tom, jak bychom si měli nastavit jasné hranice a za ně nikoho nepustit. A zachovat si tak psychickou pohodu a vyvarovat se tlaku „emočních upírů“. To se však snadněji řekne, než udělá. Tím spíš, když vyrůstáme v prostředí, kdy si k nám každý může dovolit prakticky cokoli a nejsme zvyklí projevovat odpor.

„Stanovit si hranici je jedna věc a udržet ji, když druhý tlačí, je ta těžší část,“ vysvětluje Pavel Pařízek a doplňuje:

„Potíž tkví v emocích, kdy hranice znamená, že druhý člověk bude nespokojený, a že to vydržím. Přináší tedy i pocit viny, který musím unést. Proto rady typu: ‚Prostě si nastav hranice‘ selhávají.“

Podle odborníka totiž neříkají to podstatné. Totiž, že hranice bolí hlavně toho, kdo je nastavuje. Není to ale trest ani odstřižení, je to o tom, co sami uděláme a co už ne. Důležité je, že to jde! Vyžaduje to ovšem jistou dávku trpělivosti. Pokud si s tím nevíte rady, navštivte odbornou pomoc – terapeuta nebo psychologa.

Když vás ovlivňují v práci

Možná i vy jste se setkali s tím, že jste nastoupili do nového zaměstnání a kolegové vás přivítali slovy: „To sis moc nepomohl/a. Je to tu strašné“. Co se vám v tu chvíli honí hlavou? Dost možná pochyby, že jste změnu práce měli ještě zvážit. Pokud nejste dost silný jedinec na to, abyste čekali na vlastní názor, nejspíš vás to ovlivní a přeberete negativní energii od lidí, kteří toho o firmě ví pochopitelně víc než vy jako nováček.

A to je zářný příklad působení „emočních upírů“. Radost z nového začátku jejich vinou vystřídají obavy a pocit viny ze špatného rozhodnutí. Než se tím ale necháte pohltit, zjistěte si nejdříve všechny okolnosti. Vaši kolegové mohou být vyhořelí nebo nespokojení v osobním životě, což přenášejí do práce. Nenechte nikoho, aby vaše pocity a úsudek ovlivňoval.

Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.