Za štěstí někteří považují nejrůznější statky a požitky. Jenže ve skutečnosti právě takové věci bývají pravému štěstí na hony vzdálené. „Pro někoho jsou to peníze, pro jiného rychlé auto, pro dalšího členství ve VIP klubu,“ říká psycholog Richard Farber a pokračuje: „Jenže takové věci jsou jenom pozlátkem, které nemá s vnitřním štěstím nic společného.“
Dopracovat se k tomu pravému je těžké - a to zvláště dnes, když to, co jedinci vnitřně prožívají, ustupuje jejich vnějšímu obrazu a image, které si budují.
I proto v roce 2013 OSN vyhlásila Mezinárodní den štěstí, který si připomínáme 20. března. Pojďme se podívat na vědecky osvědčené rady, které nás k onomu vytouženému pocitu dovedou - i když ne třeba okamžitě...
Pravidelně cvičte
Je prokázáno, že při fyzické aktivitě vylučuje lidské tělo endorfiny, které zahánějí stres a bolest. Ale to není všechno. „Organismus se také při pohybu přímo nadopuje serotoninem a dopaminem, což jsou pro změnu hormony štěstí. A přesně o to jde,“ líčí spisovatel a obhájce pozitivní psychologie Shawn Achor.
Navíc nám jakékoli cvičení pomůže si psychicky odpočinout, podpoří činnost mozku a také si po něm připadáme mnohem svěžejší a fyzicky krásnější.
Kvalitně spěte
Podle Americké psychologické asociace se nedostatek spánku negativně projevuje na paměti i soustředění, ničí metabolismus a zvyšuje množství stresových hormonů v těle. „Lidé, kteří málo spí, žijí prokazatelně kratší dobu,“ uvádí se ve studii zmíněné asociace. Naopak kvalitní spáči mívají ze všeho mnohem větší radost.
Zdravotní benefityŠtěstí nemá dopad pouze na psychiku člověka, ale také na jeho fyzické zdraví. Co všechno může vylepšit?
|
„Je to srovnatelné s momentem, kdy člověk vyhraje loterii,“ tvrdí výzkumníci. Jak to ale udělat, abychom se kvalitně vyspali?
Důležité je nocovat v útulné ložnici. Zbavte se v ní jakéhokoli modrého světla a před usnutím se věnujte něčemu uklidňujícímu. Hodinu před ulehnutím nejezte ani nepijte.
Práce na dosah
Zajímavé je v tomto ohledu dojíždění do zaměstnání. Ti, kterým cesta trvá déle než dvacet minut, bývají nervóznější a nerudnější.
„Na cestě stráví dohromady hodinu denně i déle, pět dní v týdnu. To je přehlídka ztraceného času, která jim kazí náladu,“ tvrdí psycholog.
Britský institut zdraví přišel s dalším postřehem - čím déle člověk dojíždí, tím méně je spokojený s prací i se životem jako takovým. Možná tedy stojí za to najít si zaměstnání v blízkosti bydliště. Anebo se za ním přestěhovat.
Buďte s přáteli
V dnešní uspěchané době se většina z nás dokáže soustředit na rodinu, ale ostatní už často „hážeme za hlavu“. Jenže ač je rodina velmi důležitá, pocit štěstí nám přinese také kontakt s přáteli.
„Mít fungující manželství a kupu dětí je bezvadná věc. Ale člověk ji bohužel často bere jako normu, kterou splňuje a je v ní spokojený. Ale přátelství už má jako nadstandard, a tak mu dodává víc energie,“ vysvětluje psychoterapeut Daniel Gilbert.
Tím rozhodně netvrdí, že přátelé mají mít před rodinou přednost. Jen se jedná o jiný vztah a jinak se z něj čerpá síla.
Jděte na vzduch
Spousta z nás tráví celé dny v kanceláři, za pokladnou, ve skladech - zkrátka mezi čtyřmi stěnami, ze kterých odcházíme domů mezi další čtyři stěny. Přitom nejvíc pocitů blaženosti na nás čeká venku.
„Stačí si zajít do parku a pořádně se nadechnout. Nemusíme hned pobíhat nebo cvičit ve venkovním fitku. Stačí jen být, rozhlížet se a relaxovat,“ radí psycholog Hon Yuen.
Velkou roli hraje v tomto ohledu také počasí. „Pocit pohody nám nejvíc dodá oblačný nebo polojasný den s teplotami kolem dvaceti stupňů. Ani mráz a zasněžená krajina na tom ale nejsou špatně. Naopak nejméně dobré nálady načerpáme ve větru a dešti a v tropickém vedru,“ doplňuje odborník.
Pomáhejte druhým
Zajímat se o druhé je lidem přirozené. Jen jsme na to postupem času poněkud pozapomněli. Pomoc není určitě jen o rozdávání financí například bezdomovcům či třeba nějaká dobrovolnická činnost.
„To jsou velká gesta, na která mnoho lidí nemá povahu ani odvahu,“ vysvětluje Richard Faber.
Podle něj to je o malých věcech. „Stačí se na někoho usmát, zeptat se, jak se mu daří, vyslechnout ho. Pomoci mu najít odvahu k výpovědi z práce nebo mu ukázat cestu k práci jiné. Takových věcí je spousta,“ vyjmenovává možnosti. A každý z nás se může zamyslet a najít tu správnou přímo pro sebe.
Neuvěřitelná síla času Ač se to může zdát nereálné, vědci tvrdí, že se stářím se pocit štěstí v lidském nitru začíná sám od sebe zvětšovat. Důvodem je, že s přibývajícím věkem bývají lidé méně kritičtí a mnohem snáz dokážou házet starosti za hlavu. „Pak je tady také jasně definovaný vývoj mozku, který má u starých lidí tendenci si pamatovat spíše ty hezké věci než ty špatné,“ tvrdí psycholožka Paula Davis. V pokročilém věku si navíc lidé nemusejí stále na něco hrát. „Už krátce před padesátkou přestáváme ztrácet čas s těmi, kteří nám nic nepřinášejí a nerozumíme si s nimi. Společenské konvence nás přestávají svazovat,“ tvrdí odbornice. „Starší lidé si proto vybírají přátele jen podle toho, zda je jim s nimi dobře, jiný prospěch nehledají. Žádný společenský status nebo úspěchy je nezajímají,“ dodává expertka. V českých poměrech se tato radost ovšem často zhroutí s výší důchodového výměru, který podzim života většinou příliš šťastným nedělá. |
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
