Nejspíš jste si už někdy zkoušeli dělat test, jak vysokou máte inteligenci, alespoň soukromě, na internetu nebo díky nějaké speciální publikaci. Možná jste ho nedokončili, protože vás to v určité chvíli přestalo bavit. Když člověk nemá tu správnou motivaci, třeba získat práci, nejde do toho naplno.
Je ale také možné, že po vás testování chtěl potenciální zaměstnavatel. Testy IQ byly ve své době velkým hitem, každý byl zvědavý, kolik asi má. Pídil se po tom, jestli je 115 hodně nebo málo a zda 125 již svědčí o určité genialitě.
Dnes už se ovšem ví, že vysoké IQ je sice dobrá věc, ale samo o sobě nestačí, je třeba mít v rovnováze další „kvéčka“. Vyznáte se v nich?
IQ říká, jak vám to pálí
Pojem inteligenční kvocient neboli IQ poprvé padl na začátku 20. století, konkrétně roku 1902 ho použil původem německý psycholog William Stern. Dokonce byl autorem testů, jejichž prostřednictvím se prověřovaly vyšší armádní šarže pro boje první světové války.
Stern byl židovského původu a hned v roce 1933, kdy převzal vládu Hitler, prchal jako příslušník inteligence z Německa a zemřel na jaře 1938 ve Spojených státech. Neviděl už tedy, jakých zrůdností se můžou dopustit lidé s vysokým IQ, u kterých chybí cit a přebývají nenávist a ambice, že takoví jedinci vymyslí i postupy na vyvražďování celých národů.
Průměrné IQ ve společnosti bylo stanoveno na 100, za nadprůměrné se považuje to od 120, ale opravdoví géniové se mohou pochlubit až hodnotou kolem 140. Mnoha lidem jde velmi o to, aby se dozvěděli, jak vysoký inteligenční kvocient mají, a tak si ho nechávají měřit.
S ohledem na výšku IQ může docházet i ke kuriózním situacím. Známý tuzemský psycholog Slavomil Hubálek, který působil i jako znalec v oboru nájemných vražd, vyprávěl, jak jednoho obviněného, co stále zapíral, zničil poznatek, že jeho řidič má vyšší IQ než on. Do té doby dělal haura, když však zjistil, že jeho podřízený, jehož považoval za poskoka, je chytřejší, zlomil se a začal vypovídat.
Jak vysoké máte IQ? Změřte si ho v testu na iDNES.cz |
Lidé se často zajímají o to, jestli je možné si něčím zvýšit IQ. Rozhodně si můžete vytrénovat mozek, aby lépe zvládal různé druhy úkolů – a to nejen těch, ze kterých se skládají IQ testy, tedy například prostorové nebo slovní vyjadřování. Nenecháte-li svůj mozek zakrnět, může vám být jedno, jaký máte inteligenční kvocient, hlavně když vám to pálí.
Budete-li si dělat nějaký test na internetu, - věnujte pozornost tomu, jestli je profi, zda kupříkladu zohledňuje věk respondenta. Pokud na nějaký půjdete, třeba kvůli zaměstnání, dobře se před ním vyspěte, odpočiňte si, unavený mozek hůř pracuje.
EQ vypovídá o vašich citech
Dnes už se ví, že kvalitu osobnosti určuje hlavně EQ čili emoční inteligence, a nejlepší je, když je v rovnováze s IQ.
Emoční inteligence svědčí o tom, jak to máte s city, napojením se na druhé, porozuměním jejich pocitům, ale i se sebeovládáním, sebepřijetím a podobně. Vypovídá, jak jste přátelští, upřímní, laskaví... Otázky testů, které mají pomoci poodhalit výšku EQ, se zaměřují na emoce a na to, jak byste se vžili do určitých situací.
Proč je emoční inteligence tak důležitá? Umožňuje udržovat kvalitní vztahy, pomáhat lidem, chápat je, vcítit se do nich, umět vycházet i se sebou samým. Když už byla řeč o zrůdných ideologiích, většinou vyjde najevo, že u řady lidí, kteří je zastávali nebo zastávají, není v poměru IQ a EQ, například někteří nacističtí pohlaváři měli vysoké IQ, ale nízké EQ, a proto jim nebylo zatěžko brutálně likvidovat nepohodlné lidi.
Slavomil Hubálek vzpomínal i na některé nájemné vrahy, konkrétně na jednoho mladíka, který byl objednaný na vraždu podnikatelky. Kromě té ženy zastřelil i jejího manžela, ač za něj nedostal zaplaceno. Na otázku, proč to udělal, vypovídal úplně bez emocí: „No, když už tam byl...“ A když se ho doktor Hubálek zeptal, jestli mu není divné zabít starší ženu, vrah prý odpověděl: „Vy se něčím živíte, já taky.“
Zkrátka a dobře, nízké EQ spolu s vysokou inteligencí může být u některých lidí doslova vražedné.
Znáte i tyhle pojmy?
MQ (Memory Quotient): svědčí o tom, jaká je vaše paměť. Představte si, že student hlásící se na vysokou školu má sice IQ 130, čili velmi nadprůměrné, ale jeho paměťový kvocient je nízký. Může to mít pak při studiu horší než jeho kolega, který má sice IQ kolem 120, ovšem byl obdařen vyšším MQ.
Paměťový kvocient se dá také měřit, vypracujete úlohy, jež o vás nastíní, co všechno jste schopní si zapamatovat. Nebojte, jsou v nich čísla, obrázky i jména, takže pokud třeba nedokážete udržet v hlavě, jak se jmenuje nový soused, naženete body na dalších úkolech.
SQ (Social Quotient): naznačí například to, jak umíte spolužít s ostatními lidmi, jak vyjdete s kolegy, ale také sami se sebou, prostě jakou máte sociální inteligenci, jak zvládáte řešit mezilidské vztahy. Zjišťuje se formou otázek a odpovědí. S tímto pojmem pracují třeba odborníci při diagnostikování autismu. Může se totiž stát, že člověk trpící touto poruchou má vysoké IQ a přitom není téměř schopen vztahů s ostatními.
AQ (Adaptability Quotient): prozradí, nakolik je člověku dáno se adaptovat, tedy přijmout nečekané změny, nové skutečnosti nebo místa, do jaké míry je přizpůsobivý. Jako zaměstnavatele by vás jistě potěšilo, že máte podřízeného s vysokým IQ a EQ. Ale co když není nastavený na to přijmout jakoukoli větší změnu, hroutí se hned z nového počítačového programu nebo člena týmu, kvůli služební cestě přemlouvá kolegy, aby jeli místo něj, a kdyby přišel o práci, bude to těžko přežívat?
Naopak se cení ti, kterým nejen změny nevadí, ale dokonce dokážou přicházet s podněty, jak se s novými situacemi vyrovnat, co nejvíc z nich vytěžit. Žádný oficiální test na měření AQ nenajdete, ale umí to posoudit dobrý šéf nebo zkušený personalista.
