Dnešní svět je složitý a těžko se v něm orientovat. Všechny ty mediální aféry, tlaky a hrozby ho dělají děsivějším, než byl kdy předtím. Aby člověk uspěl, musí mít ostré lokty a hroší kůži. „To společně se sociálními médii způsobuje u mnoha lidí úzkosti,“ podotýká psychoterapeutka Karen Cilli s tím, že nejhorší je podle ní zaměření na výkon a úspěch.
„Lidi to nutí dělat věci, které jim nejsou zcela přirozené. A nechtějí to dát najevo.“ Život v takovém odcizení od sebe sama a popíráním vlastního já, byť třeba nevědomém a prvotně dobře myšleném, může po nějaké době vyústit v jedno – v emoční prázdnotu.
Odborníci ji charakterizují jako chronickou otupělost, neschopnost najít životní radost ani jiný pozitivní prožitek a také naprostou neschopnost vydolovat ze sebe motivaci cokoli dělat.
Své o tom ví i Miloš (48), kterému to zpočátku nikdo nevěřil. Pracoval jako vrchní jednatel firmy, měl peníze, úctu kolegů i rodinu. Navenek působil jako člověk, který nemá žádné problémy.
„Ve společnosti jsem se usmíval, všechny kolem bavil. Ale byl jsem jako robot. Všechno jsem dělal jenom proto, že se to ode mě čekalo, ale nic jsem z toho neměl,“ popisuje svůj stav.
Jak poznat, že máte problémNěkdy člověk tolik pracuje a má moc jiných povinností, že si vlastně ani nevšimne, že může mít potíže s emoční prázdnotou. Pokud pojmete třeba jenom slabé podezření, položte si pět následujících otázek: Změnily se v poslední době vaše životní cíle? A máte ještě vůbec nějaké? Jste pyšní na to, že se vašim dětem daří na kroužcích nebo to prostě berete jako samozřejmost? Když si jdete zasportovat nebo míříte na večírek, vážně se na to těšíte nebo je to jenom něco, co se hodí udělat? Zaradujete se nebo se upřímně usmějete v práci aspoň třikrát za den? Přemýšlíte pořád o tom, že potřebujete něco změnit, ale nevíte co, a navíc máte neustále strach to udělat? |
Trvalo to skoro pět let. „Nikdo mě nechápal, nevěděl, co prožívám. A nejméně já sám,“ tvrdí a dodává trefný příměr: „Bylo to, jako bych měl obrovskou díru v těle a všechno skrze mě jenom procházelo, ale já to necítil. Bylo mi to fuk.“
To je docela přesná definice toho, co v západních civilizacích prožívá dneska až 35 procent dospělé populace, což je poměrně vysoké číslo.
„Ti lidé vědí, že se něco děje. Ale neumějí to popsat ani se tomu postavit. Jako by žili mimo svoje tělo a nedokázali se napojit na svoje pocity,“ vysvětluje psycholožka Jonice Webb.
Podle ní to mnoho z nich řeší velice nebezpečným způsobem. „Začnou si třeba naprosto zbytečnou aférku, což je ještě ten lepší způsob. Mnozí ale také propadnou drogám nebo alkoholu nebo zahánějí prázdnotu přemrštěným nakupováním,“ dokládá. A to samozřejmě není dobře.
Příčiny se někdy skrývají v dětství
Příčiny tohoto stavu je často možné najít v dětství. „Mnohdy ho prožívají lidé, kteří měli emočně nenaplněné mládí,“ tvrdí odbornice a pokračuje: „Není to o tom, že by je rodiče neměli rádi nebo se k nim špatně chovali. Ale nedokázali zpracovat jejich pocity a promluvit si s nimi o nich.“
Konkrétním příkladem třeba je, když se dítě vzteká. Matka si ho po chvíli raději přestane všímat a nechá ho, však ono někdy přestane.
„Ještě horší je, když mu raději dá nějaký pamlsek nebo hračku jenom proto, aby přestalo. Sice se jí povede ho umlčet, ale důvod, proč takto vybuchlo, zůstane někde dole schovaný a zadupaný.“ To se později může projevit právě v popírání vlastních pocitů a neschopnosti je poznat a pochopit, tudíž to vede i k emoční prázdnotě.
Lidi ničí pocit, že nic nemá smysl
Fyzické příčinyNěkdy vedou cesty k emoční prázdnotě skrze to, že prostě přeceňujete svoje fyzické schopnosti a nedáte tělu dostatek času se zregenerovat a znovu nabít. V čem lidé nejčastěji chybují?
|
V tomto případě si s tím asi bez odborné pomoci neporadíte. Ale jsou i jiné příčiny, které můžete ovlivnit a omezit jejich dopad na vaši psychiku. Některé jsou fyzické (viz box na této straně), jiné psychické. A mezi ty druhé patří hlavně nuda.
„Je k nevíře, kolik lidí je na první pohled na roztrhání a přitom se uvnitř sebe nesnesitelně nudí,“ kýve hlavou psycholožka Sabrina Romanoff a pokračuje:
„Není to nuda ve smyslu: sedím a koukám do prázdna. Je to jakýsi pocit, že cokoli, co člověk udělá, nemá žádný smysl. A to ho nutí dělat to tak, jako by ho to vůbec nezajímalo. A to také činí.“
Jako by si zcela apaticky odstřihával články pomyslného metru, ale bylo mu to fuk. Ve chvíli, kdy tohle zjistíte, si napište seznam činností, které vám dřív dělaly radost. „Nemusíte je hned všechny zahrnout do svého života. Ale pomalu a postupně se o to snažte,“ radí expertka.
Další možností je, že se i mezi tolika lidmi, co vás milují nebo obdivují a respektují, cítíte naprosto osamoceni.
„Tento pocit je velice nebezpečný, protože může vést nejen k totální asocializaci, ale také k depresím a v neposlední řadě k sebevražedným tendencím,“ varuje Sabrina Romanoff. Udržovat přátelské vztahy je pro každého jedince důležité. Pokud to nedělá, není tolik šťastný a neváží si ani sám sebe.
Pomohou upřímná slova od přátel
„Navíc mívají takoví lidé problémy se srdcem a dožívají se nižšího věku,“ dokládá i studie vědců z Harvardu, na které pracovali celých 75 let. Plánovat si pravidelná setkání, byť třeba jenom přes telefon nebo sociální sítě, je tedy životně důležité. Pravidlem je nebavit se při nich jenom o rodině a práci, ale také o sobě samých, o tom, co cítíte a jak se opravdu máte, co prožíváte.
Není to v dnešní době jednoduché žít před sebou a také před ostatními bez lesku a přetvářky. Ale pokud se to nenaučíte, nebudete nikdy opravdu sami sebou. A dříve nebo později vás to může doběhnout.
