Řeč je o ženách – dietářkách. Ano, v dietách se totiž skvěle vyznají. Keto dieta, paleo, krabičková, pytlíčková, bezlepková. Znají je všechny. Vlastně by o nich mohly napsat knížku.
Potíž je v tom, že jim ani jedna nezafungovala, jak měla. Žádnou totiž nešlo držet donekonečna a vždycky to skončilo v podstatě stejně. Spořádáním obřího kelímku čokoládové zmrzliny o půlnoci, „vyluxováním“ spíže a pocitem totálního selhání. Zase! Příště to ale vyjde!
„To je tak nespravedlivé, že někdo může a já ne,“ říká si dietářka a myslí přitom na hubenou kolegyni, která pořád něco „žere“. Ke svačině spořádá obloženou housku, k obědu si dá pizzu a odpoledne ke kávě větrník. A mezitím, kdykoli má chuť, si dá jablka, banány nebo oříšky.
„Kdybych tohle všechno snědla já, budu vážit snad metrák,“ smutní dietářka a v duchu se raduje, že během polední pauzy v restauraci odolala a dala si jenom sodu s citronem.
Tělo i duše strádají. Dietářku ale žene jediný cíl, a tím je zhubnout. Utrpení bere jako nutnou daň, kterou je třeba přijmout a platit až do konce života. Potíž je, že to takhle funguje den nebo týden a pak zase přijde selhání. Potají, když ji nikdo nevidí, se vplíží do kuchyně a otevře ledničku. Však zítra si dá zase jenom vodu.
Na tak vratkých základech ale změnu životního stylu stavět nelze, shodují se odborníci z řad výživářů, trenérů i psychologů. „Mějte se ráda a začněte konečně žít jako vaše štíhlá kolegyně,“ radí ženám dietářkám.
