Místo abyste pořádně zabrala a smetla ze stolu úkol, který jste měla už včera dodělat, myšlenky vám poletují deseti různými směry. Možná doufáte, že vás probere dávka kofeinu? Omyl. K tomu, abyste se mohla s laserovou přesností zaměřit na jeden jediný úkol, potřebujete speciální koktejl neurotransmitterů a hormonů, který by si mělo za normálních okolností tělo vyrobit samo. Pokud se mu to nedaří, na vině může být jedna z následujících věcí:
1. Jste perfekcionistka
Hodně vám záleží na tom, aby vás druzí ocenili, a děsí vás neúspěch? „Kdykoli mi šéf svěří nový projekt, děsím se, že něco pokazím,“ svěřuje se třiatřicetiletá Monika. Jenže čím větší starosti si děláte, tím víc stoupá riziko, že ze sebe nakonec opravdu nevydáte to nejlepší. Mozek se vás totiž pokusí ochránit před přešlapy tím, že se prostě vypne.
Vlastně vám vzkáže: „Bojíš se? Tak nedělej nic!“ Pokud tedy potřebujete soustředěně pracovat a hýřit nápady, hlavně nedovolte, aby vás ovládla úzkost. Až vás příště zachvátí strach, na pět minut si sedněte a napište si odpovědi na následující otázky: Proč je tenhle úkol tolik důležitý? Z čeho mám největší obavy? Vážně mám důvod se bát? Nebo vyrazte na půlhodinovou procházku, během které se snažte pojmenovat, proč jste vlastně tak nervózní. Možná vám dojde, že vlastně o nic nejde. Pohyb na čerstvém vzduchu představuje jednu z nejlepších zbraní proti stresu, protože si při ní perfektně utřídíte myšlenky.
„Svou schopnost upřít na něco pozornost můžete obnovit, když jí dáte chvíli pohov,“ doporučuje Cal Newport ve své knize Hluboká práce (vydal Jan Melvil). „Procházky v přírodě člověku takový mentální relax poskytnou, stejně ale může zafungovat celá řada dalších odpočinkových činností.“
A čemu se tedy vyplatí naopak vyhnout? Duševní činnosti v pozdějších hodinách! „Snažit se ze sebe večer vypotit ještě nějakou práci může vaši produktivitu následující den snížit natolik, že toho nakonec v úhrnu uděláte méně, než kdybyste skutečně vypnuli.“
Čtěte také: Kávový zvěrokruh aneb Jaká káva je ta pravá?
