„Tobě opravdu nevadí tvoje postava?“
„Můj přítel je okouzlující a milý. Občas z něho ale vypadnou podivné lichotky, které mě svým způsobem urážejí. Nedávno jsme byli na návštěvě u přátel, kde nám hostitelka neustále vyprávěla historky o svém těle. Od minulého týdne se jí podařilo shodit dvě kila, má nový krém na celulitidu, hodlá si nechat vyhladit laserem kruhy pod očima, a jestli se nám o některých svých nedostatcích nezmínila, pak to bylo jen proto, že jsme ji přestali poslouchat. Když jsme pak s přítelem odcházeli, prohodil směrem ke mně: ,Nemůžu uvěřit, že jsi spokojená se svou postavou.’ Okamžitě jsem znejistěla, protože mě napadlo, že se mu nelíbím. Začala jsem na sobě hledat cokoliv, co by mohlo být příčinou jeho poznámky. Teprve když jsem se svého přítele celá vystrašená zeptala, jestli jsem pro něho příliš tlustá, rozesmál se na celé kolo a vysvětlil mi, že má naopak upřímnou radost, že si na svou postavu nikdy nestěžuji. Mohl to ale vyjádřit lichotivějším způsobem.“
– Veronika, 28 let, majitelka butiku
„Jsi krev a mléko.“
„Vyrazily jsme s kamarádkami na oběd do mé oblíbené restaurace – miluji italskou kuchyni. Objednala jsem si obrovský talíř špaget s tuňákovou omáčkou a s chutí se dala do jídla. U vedlejšího stolu seděla asi desetiletá vyhublá holčička a otráveně se šťourala v těstovinách. Evidentně neměla v úmyslu pozřít ani jediné sousto. Její zoufalá matka učinila poslední pokus, jak přinutit svou ratolest k jídlu. Namířila na mě prst a prohlásila: ,Podívej tamhle na tu slečnu, jak jí chutná. Ta je krev a mlíko, ne jako ty. Z té si vezmi příklad.’ V tu chvíli mi zatrnulo. Celá restaurace mě sjížděla kritickým pohledem. Okamžitě jsem odhodila vidličku i lžíci a požádala o účet.“
– Milena, 21 let, pedikérka