Když se řekne vitamin D, mnoho lidí si nejspíš vybaví souvislost s kostmi. Je to tak. Tahle látka, přesněji řečeno skupina steroidů složená z pěti různých vitaminů, hraje důležitou roli v regulaci vápníku, který je naprosto zásadní pro vývoj kostry a mineralizaci chrupavek, ale také pro kumulaci kostní hmoty během růstu. Jenže to není ani zdaleka všechno!
Slovníček důležitých vitaminů. A pomáhá pleti, K ovlivňuje metabolismus |
Prospívá srdci, mozku a imunitě
Vitamin D napomáhá udržovat ve formě naše svaly, usnadňuje také správnou činnost nervového systému, reguluje proces rozvoje a diferenciace různých typů buněk a plní tzv. antiproliferační funkci v mnoha tkáních. Laicky řečeno, tlumí růst a nežádoucí množení buněk, a to včetně těch rakovinotvorných.
Kromě toho podporuje i naši imunitu, stimuluje totiž činnost T-lymfocytů (to jsou buňky imunitního systému, jejichž úkolem je identifikovat „nepřítele“) a prospívá i srdci, protože snižuje riziko hypertenze a infarktu. Pozitivně působí při nemocech, jako je třeba cukrovka, revmatoidní artritida, osteoporóza či různé střevní záněty.
30 minut sluneční terapie denně
Přirozeným zdrojem vitaminu D je sluneční záření, UVB část paprsků totiž při kontaktu s pokožkou aktivuje v těle jeho tvorbu. Jaro a léto jsou ideálním obdobím, kdy se tímhle důležitým vitaminem můžeme zásobovat prakticky neustále.
Světová zdravotnická organizace doporučuje vystavovat obličej a paže slunečním paprskům aspoň 30 minut denně, což je čas nezbytný k dosažení správné produkce a obnovení zásob „déčka“ v organismu.
Nic se ale nemá přehánět! Nezapomínejte na to, že přímé sluneční záření má zároveň i nepříznivé účinky na naše oči. Ultrafialové paprsky můžou poškozovat vnitřní vrstvu rohovky, ale také způsobovat šedý zákal. Zvlášť nebezpečné může být záření pro malé děti a mladistvé do 20 let. Proto si na procházku nezapomeňte vzít sluneční brýle s UV filtrem.
Přirozené zdroje v potravinách
Vitamin D pomáhá v boji s covid-19. Jaké jsou jeho přirozené zdroje? |
Samotné slunění ale nestačí. Doporučený denní příjem vitaminu D je 5 mikrogramů do 50 let věku, 10 µg pro věk 51 až 65 let a 15 µg při věku nad 65 roků. Abyste dosáhli příslušného množství, je zapotřebí zařadit do jídelníčku potraviny, které jsou bohaté na vitamin D. Jedná se především o mořské ryby, jako jsou mečoun, losos, halibut, tuňák, sardinka nebo makrela, dále olej z tresčích jater, hovězí játra, vaječné žloutky od slepic pěstovaných ve volném výběhu, celozrnné obiloviny, jogurty, sýry a mléko.
Řešením můžou být i doplňky stravy s obsahem vitaminu D3 (cholekalciferol – přirozeně se vyskytující forma vitaminu D, vznikající v lidské kůži působením UVB záření). Na ty je ale dost času až na podzim a v zimě, kdy už si sluníčka moc neužijeme.
