Těká pohledem a mluví nahlas. Jak poznáte, že vám někdo lže

Důvěra je zcela zásadním stavebním kamenem vztahu. Bohužel, ne všichni ji ctí a najdou se i tací, kteří dokážou vaši otevřenost zneužít. Jak rozeznáte upřímného člověka od „křiváka“?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ano, jsou lidé, kteří dovedou člověka na první pohled odhadnout. „Přesně to umí můj táta. Přestože je hluchoněmý, téměř vždycky má pravdu,“ usmívá se třicetiletá Bára z Ostravy a dodává, že občas má strach otci představit nového partnera: „Táta ho vždycky zrentgenuje a vezme mi o něm veškeré iluze.“

Kouzlo Bářina tatínka spočívá v tom, že dokáže číst řeč těla. Lidé jsou totiž schopni při hovoru pravdu všelijak překrucovat, ve svých gestech jsou ovšem překvapivě upřímní. Využijte toho a zjistěte, na které varovné signály byste si měli dát pozor.

Těká pohledem sem a tam

Říká se, že oči jsou oknem do duše, dokážou projevit emoce (zájem, strach, radost, překvapení) a také určitou neupřímnost. Lháři, tedy až na výjimky, se vám nikdy nepodívají přímo do očí. Při lhaní nervózně těkají pohledem anebo koukají jakoby skrze vás.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

„Přesně to dělal můj přítel! V posledních měsících se choval podivně. Vyhýbal se mi, nemluvil se mnou, a když už, tak se na mě ani nepodíval. Jako bych byla vzduch! Když jsem se ho ptala, jestli se něco neděje, vždycky mě ujišťoval, že je všechno v pořádku. Já hloupá jsem mu naivně věřila! Až nedávno jsem se dozvěděla, že se za mými zády scházel s jinou. Takovouhle podpásovku jsem si od něj nezasloužila,“ líčí svou hořkou zkušenost osmadvacetiletá Simona ze Vsetína.

Co byste ještě měli vědět: Těkavý pohled není běžný jen pro podvodníky a lháře, ale mívají ho i nervózní jedinci s plachou duší. Zkuste proto dát dotyčnému více času, aby se mohl projevit.

Křičí jako obecní rozhlas

Každý z nás má svou barvu hlasu a intenzitu, se kterou mluví. Podle psychologů jsou lidé, kteří vám „věší bulíky na nos“, hlučnější než ti, kdo mluví pravdu. Jejich údernost způsobuje stres, uměle napíná hlasivky do vyšších tónů, výsledkem je pak trochu hysterický rozhovor.

Další věc, která by vás měla varovat, je rychlost, s jakou dotyčný člověk mluví. Lháři jsou verbální sprinteři a většinou na vás všechno „bleskově vybalí“, aby svůj hřích měli rychle za sebou.

Tenhle názor potvrzuje i padesátiletá Ilona z Horoměřic, která má problémy s kolegyní: „Pracuju jako produkční v jedné firmě. Nedávno moje spolupracovnice chybně vyúčtovala zakázku a pro firmu to byla velká finanční ztráta. Aby ji za to nepotrestali, snažila se před šéfovou shodit vinu na mě. Drmolila cosi, že jsem jí dala špatné informace, ale to byla lež! Vůbec jsem se s ní o té zakázce nebavila. Vedení to nakonec zametlo pod koberec, ale pro mě je to varování, že mám v kanceláři nepřítele.“

Když chcete zjistit pravdu…

I lháři, intrikáni či alibisté mají svá zranitelná místa. Podle odborníků lháře nejvíc podusíte, když ho donutíte jeho lež opakovat. Jako výmluvu můžete použít hluk, špatný sluch nebo zamyšlení. Všimněte si, že podruhé řečená lež není stejná jako ta první. Rozchází se v detailech a časových údajích. Lidé, kteří nemluví pravdu, se většinou do svých výpovědí zamotají a nakonec se v nich ztratí úplně.

Co byste ještě měli vědět: Halasnost nemusí nutně znamenat, že máte co do činění s lhářem. U některých lidí souvisí větší hlasový fond s temperamentem, jako je tomu v případě hereček Scarlett Johanssonová, Whoopi Goldbergová nebo třeba zpěvačky Emmy Stone.

Dotýká se sám sebe

Říká se, že průměrný člověk se dotkne obličeje asi šestnáctkrát za hodinu. V případě intrikánů a lhářů jde hned o dvojnásobek! V jejich situaci však neběží o žádné líbivé gesto, ale o obranu. Dotyčný se obává, že jeho plán bude prozrazen, a chrání si podvědomě svá nejcitlivější místa, obličej a krk.

Pro třicetiletou Valérii je tahle zpráva potvrzením, že její intuice je správná: „S mojí dlouholetou kamarádkou mám zvláštní vztah. Na jednu stranu si rozumíme, ale pořád z ní cítím, že mi v životě závidí. Dokonce se mnou i soutěží, kdo je štíhlejší, hezčí, úspěšnější. Nedávno jsme spolu byly na víně a ona se pořád dotýkala obličeje. Myslela jsem si, že je to nějaký její manýr, kterým na sebe chce upoutat pozornost. Ale asi to spíš bylo varování před její neupřímností.“

Co byste ještě měli vědět: Dalším projevem duševního nepohodlí je různé škrábání, okusování nehtů, tření nosu, kousání rtů nebo popotahování oblečení. Lidé, kteří před okolím něco skrývají, bývají většinou velmi nervózní a potřebují svůj přetlak nějak ventilovat.

Má „křivý“ úsměv

Jsou mistři přetvářek, kteří se na vás budou usmívat jako sluníčko a za zády vás suverénně pomluví. Pokud jim nechcete naletět, sledujte jejich falešný úsměv, poznáte ho snadno – je křečovitý, nesymetrický a leckdy ho doprovázejí různé tiky nebo škubání v obličeji.

„Pravda je obyčejně jednoduchá a krátká, lež a nesmysl bývají barvitější, ba fantastičtější. Proto slabé hlavě vyhovuje spíše lež než pravda.“

(Josef Thomayer, lékař)

„Bohužel, žijeme v době, kdy je přímé jednání spíš luxus. Dokonce i mezi blízkými lidmi. Důkazem toho je moje švagrová, která si obtočila moji maminku kolem prstu. Pořád jí lichotí, nosí dortíky a falešně se směje. Já ale vím, že jí jde jen o to, aby s mým bratrem získali chalupu. Moje maminka je zaslepená a všechno jí baští. Dokonce mám pocit, že ji má raději než mě,“ vypravuje smutně čtenářka Pavla z Litoměřic.

Co byste ještě měli vědět: Jak lze ale rozklíčovat falešný a upřímný úsměv? Hledejte vrásky kolem očí. Pokud je najdete, pak se dotyčný směje upřímně a od srdce. V opačném případě běží o falešné gesto, které skrývá postranní úmysly.

Udržuje slovní odstup

Říká se, že lež má krátké nohy. Intrikáni to velmi dobře vědí a snaží se ze svého „poklesku“ trochu vylhat. Třeba tím, že používají méně osobních zájmen: já, moje, tvoje… Také záměrně vynechávají osobní jména. Pokud tedy někoho pomlouvají, tak zásadně jen v náznacích. Jen aby zaseli semínko sváru, ale nebyli za viníky, kteří někomu ubližují.

„Přesně takový byl můj exmanžel. Vždycky něco nakousl a pak se tvářil, jako že nic. Jenže v člověku to hlodá a chce vědět víc. A tak z něj nakonec ty informace vyláme a ve výsledku je z toho jenom zlá krev. Nejhorší na tom je, že ten, kdo šíří drby, se pak tváří jak neviňátko,“ stěžuje si padesátiletá Květa z Prahy.

Co byste ještě měli vědět: Mnozí intrikáni mají tendenci situaci shazovat. Zpočátku svoje posluchače navnadí na žhavou zprávu, vzápětí ale začnou říkat, že je to „blbost a nejspíš o nic nejde“, že to ten člověk určitě „tak nemyslel“. Nejde však o soucit, ale promyšlenou taktiku, jak druhému ještě víc uškodit.

Tichý souboj vévodkyň

Říká se, že se obě snachy prince Charlese, vévodkyně Kate z Cambridge a vévodkyně Meghan ze Sussexu, moc nemusí. Důvodem je žárlivost a nevraživost bývalé americké herečky, která má pocit, že královna nadržuje mladší Kate. Jeden ze sporů vznikl kvůli diamantovému náhrdelníku z královniny šperkovnice, který si Meghan chtěla půjčit na významnou společenskou událost.

Královna jí to však nedovolila, a tak vévodkyně v slzách udeřila na svého manžela, aby babičce domluvil. Prý proč by si šperk nemohla půjčit, když ho měla na sobě i její švagrová Kate? Přestože Meghanin pokus zazářit v královských špercích nevyšel, bývalá herečka na sobě nedala nic znát a rozdávala falešné úsměvy na všechny strany. Většina členů královské rodiny ale věděla, že jde jen o přetvářku a boj o královninu přízeň ještě neskončil.