Westerny a romány Karla Maye nám vtiskly do hlavy prototyp pomalovaného bojovníka se zdobenou čelenkou. Indiáni se ale dělí do mnoha kmenů a skupin. Jen ve Spojených státech jich žije víc než pět milionů. Často v jedné z 314 rezervací, na jejichž území neplatí většina zákonů USA, včetně daňových povinností.
I mimo rezervace jsou indiáni v některých činnostech od daní osvobozeni, nejznámější je asi provozování hazardních her. Vedle toho je jejich kultura dotována z federálního rozpočtu, mají nárok na spoustu sociálních dávek a podpor, jsou přijímáni přednostně na univerzity… Spojené státy se prostě všemožně snaží vykoupit z krvavé historie.
Proč tímhle začínáme? Abyste věděli, že to není taková indiánská selanka, jak si zejména my Češi romanticky představujeme. Přes veškerou podporu se to tiž indiány nedaří integrovat a je mezi nimi rozšířena konzumace alkoholu a drog.
„Typický indián je tlustý, nezaměstnaný a nejméně osm hodin denně se dívá na stupidní regionální americkou televizi,“ říká na portálu AntropoWeb Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd. Zároveň ale upozorňuje na sílící trend, kdy se stále více mladých indiánů chce učit navažsky, zajímají je tradice jejich kmene a místo vysedávání před televizí se věnují sportu.
Možná za tím stojí euroamerická krize důvěry v kořistný a lakotný Západ. Možná to všechno povede směrem k původním indiánským hodnotám, jako je citlivost k přírodě, vědomí posvátnosti zvířat i samotné země. Kéž by…
V Česku jsou díky mayovkám populární spíše severoameričtí indiáni. V souvislosti se šamanskou turistikou a psychedelickými výlety v doprovodu tzv. „rostlin učitelek“ se naše pozornost obrací i k jihu. V odlehlých končinách Amazonie totiž žije přírodním stylem života spousta domorodých obyvatel.
Dohromady přes sedm let strávil u zdejších indiánských kmenů kulturní antropolog Mnislav Zelený Atapana. Prý ho především naučily, že umění je nejen žít, ale umění je i umírat. Že bez smrti není života a naopak. Už při narození otevře šaman dítěti u kořene nosu virtuální otvor, kudy jednoho dne jeho duše odejde. Vlastně celá výchova je prý spíš přípravou na smrt než na život. Dnes je krásný den umřít, říká si nejeden starý indián.
„Po celé Amazonii jsem neviděl smutného indiána,“ vzpomíná Mnislav Zelený Atapana v knize Veselé tropy Amazonie. Lidé se tam prý stále usmívají. Přitom z našeho pohledu není čemu – vždyť zažili hrůzy kolonizace genocidu z dob kaučukové horečky a dnešní bezohlednou dravost ropných firem, zlatokopů a těžařů dřeva.
Možná je za tím fakt, že každý indián věří sám sobě – tak byl vychován. Věří svému vnitřnímu hlasu, tzv. „duchu ochránci“. Je prostě svobodný. A to je podle Mnislava Zeleného Atapany něco, co v naší rádoby svobodné společnosti postrádáme. My pořád něco musíme. Indián ne. Nepotřebuje předstírat nebo se něčím pyšnit. Nehledá štěstí, radost, bohatství, lásku, pravdu. Prostě je má a žije je.
Určitě si některou z knih Mnislava Zeleného Atapany přečtěte. Nebo si pusťte na YouTube záznam představení Duše K z Divadla Kampa, kam si herec Jaroslav Dušek tohoto známého kulturního antropologa několikrát pozval.
V souvislosti s popularitou tzv. kontaktního rodičovství se u nás stále častěji mluví o indiánské výchově. Jenže je v tom jedno velké nedorozumění – indiáni své děti nevychovávají. Nebo alespoň ne v našem smyslu toho slova. Mnislav Zelený Atapana vyprávěl, že když chtěl, aby mu něco vysvětlili, odpověděli: „Dívej se a pochopíš.“
Neříkají tedy, co se má nebo nemá dělat a jak. Takové to naše „nelez tam, spadneš“ a další hlášky by prostě nepoužili. Jednak důvěřují pudu sebezáchovy svého potomka a jednak v sobě tyhle varovné věty skrývají nebezpečné sebenaplňující se proroctví. Indiánská „výchova“ je tedy založena především na principu učení se nápodobou.
Jak říká jedno indiánské moudro: Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a nesvedu si pamatovat, dovol mi se zúčastnit a pochopím. Howgh.
Indiánská moudrost v instantním podání
Možná že jste následující výroky už někde četli. Na svých webových stránkách je má i mnoho lesních školek, které se svým konceptem u indiánů inspirovaly. Takže těžko dohledat, zda pocházejí z důvěryhodného pramene. Ale vlastně je to jedno.
Zajímavé na nich totiž je, že s námi pokaždé rezonují jiné. Asi podle toho, v jakém rozpoložení se zrovna nacházíme. Třeba vám následujících 32 (údajně) indiánských vodítek pomůže zjistit, kde se zrovna teď ve svém životě pohybujete:
● Dobrý člověk vidí dobrá znamení.
● Abys zaslechl sám sebe, potřebuješ tichý den.
● Zjistíš-li, že jedeš na mrtvém koni, slez.
● Kdo mlčí, ví dvakrát víc než ten, kdo žvaní.
● Je mnoho způsobů, jimiž páchne skunk.
● Musíme jenom umřít.
● Než začneš soudit chyby jiných lidí, pohlédni na stopy vlastních mokasín.
● Vlast máš tam, kde je ti dobře.
● V každém člověku zápasí zlý vlk s dobrým. Vyhrává ten, kterého krmíš.
● Když máš co říct, vstaň, aby tě bylo vidět.
● Ne vždy je nepřítel nepřítelem a přítel přítelem.
● Kdo má jednu nohu v kánoi a druhou ve člunu, spadne do řeky.
● Všechno na světě má svou píseň.
● Dítě je host ve tvém domě: nakrm ho, pouč a propusť.
● S proudem dokáže plout i leklá ryba.
● Život plyne zvnitřku ven. Drž se té myšlenky a budeš skutečným člověkem.
● Dobře řečené slovo je účinnější než obratně hozený tomahavk.
● Mluv s dětmi, když jedí, a řečené zůstane, i když ty odejdeš.
● Člověk si má sám dělat své šípy.
● Kůň přivázaný ke sloupu jen těžko získá na rychlosti.
● Všechno na Zemi má svůj cíl, na každou nemoc je lék a každý člověk má své předurčení.
● Žába si nevypije rybník, ve kterém žije.
● Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a nesvedu si pamatovat, dovol mi se zúčastnit a pochopím.
● Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.
● Vědění je skryto v každé z věcí. Celý svět byl kdysi knihovnou.
● Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.
● Když zabloudíš, vzpomeň si, co říkávali staří. Neztratil ses ty, ztratilo se tvé týpí.
● Každý by měl být sám sobě vůdcem.
● Když přineseš do vigvamu hořící větev, nestěžuj si na kouř.
● Tvá mysl musí být jako týpí. Nech dílec u vchodu otevřený, aby čerstvý vzduch mohl dovnitř a odvál kouř zmatku.
● Každý, jemuž se dobře daří nebo má úspěch, musel o něčem snít.
● Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.
