A to bylo něco, co člověka dostane, ať chce nebo ne. Na peníze jsem si rychle zvykla a začala si dopřávat. V obchodě jsem nemusela zkoumat ceny, koupila jsem si to, na co jsem měla zrovna chuť. Začala jsem pravidelně navštěvovat kosmetický salon, manikérku. Jednou se mi Jana svěřila s tím, že chce odejít.


Prozradila mi, že kromě striptýzu má několik stálých zákazníků a živí se ‚tělem‘. Nejdříve se mi to moc nelíbilo, ale mlčela jsem. Když se mi však svěřila se svými příjmy, málem jsem spadla ze židle. Oproti ní jsem vyloženě žebrák! Došlo mi, že by vlastně nebylo marné přestat dělat noč­ní směny a zařídit se podle svého. V klubu jsem rozhodila pár kontaktů mezi chlapíky, kteří mi pravidelně strkali bankovky za kalhotky. Kupodivu netrvalo dlouho a několik se mi jich ozvalo.



Trpké ‚poprvé‘


Poprvé mi z toho bylo zle, byla jsem ztuhlá, ten chlap, známý právě jednoho návštěvníka striptýzového klubu, mi byl odporný. Od pohledu nesympatický typ, zaplatil patnáct stovek, funěl mi pět minut do ucha a bylo po všem. Když odešel, neudržela jsem se a brečela. Sprchovala jsem se asi hodinu a stejně jsem ze sebe nedokázala smýt ten hnusný pocit – přesně jako jsem to viděla v několika filmech. Nikomu jsem o způsobu své obživy neřekla, zvala jsem si muže v dopoledních hodinách, když byla spolubydlící v práci.


Za týden jsem si vydělala přes deset tisíc. Měla jsem na nájem a ještě jsem spoustu peněz ušetřila. Už se tímto způsobem živím čtyři roky. V klubu jsem dala výpověď, koupila jsem si vlastní byt, žiju sama a klienty si vybírám. Zvedla jsem ceny, navíc mám dost stálých zákazníků, většina z nich jsou ženatí, dobře situovaní muži, kteří schůzky se mnou berou jako příjemné vzrušení a vytrhnutí ze stereotypu.  Můj ‚pracovní‘ den začíná kolem osmé hodiny, kdy vstávám, vyvenčím psa a dopřeju si ranní hygienu a snídani. Pokud mám práci až odpoledne, vyřídím obvyklé pochůzky a nákupy, poobědvám a pak už jen odpočívám a dopřeju si důkladnou sprchu.


Muži jsou zvyklí, že je přivítám vždy důkladně upravená, v pěkném oblečení. Platí mi předem, hned po příchodu do mého bytu. Většinou jim pak nabídnu i kávu nebo něco na osvěžení. Někteří se mi rádi svěřují se svými problémy typu „syn se nedostal na vysokou“, „žena mi nerozumí“, „důležitý obchodní partner odstoupil od smlouvy“, jedná se o dlouhodobé klienty, se kterými mám vztah o něco vřelejší, přejí mi i k svát­ku nebo pošlou nějakou pozornost k Vánocům. Neberou mě ani tak jako děvku, ale spíše jako svou milenku. Před sexem se s nimi klidně vybavuju a posedím, po sexu ovšem musí co nejdříve opustit můj byt. Spěchám vždy do sprchy.


  10:02,  aktualizováno  31. března 2019 13:41