Tak trochu jiná princezna
„Rodina je nejdůležitější věc na světě,“ řekla Diana poté, co přivedla v červnu 1982 v londýnské St Mary’s Hospital na svět své první dítě – syna Williama. O dva roky později se sledovanému páru narodil druhý syn Henry (Harry), ale tím pohádka skončila. Když prvotní kouzlo opadlo, v manželství to začalo pěkně skřípat. Charles se navíc začal znovu scházet se svou bývalou milenkou Camillou. Diana se sesypala, trpěla bulimií a dokonce se pokusila o sebevraždu. Jenomže všechny nepohodlné informace Buckinghamský palác vždycky ututlal. Navenek tak Diana s Charlesem stále představovali pár snů.
„A dost!“ rozsekla situaci Diana, která se rozhodla pro nový život. Stala se proto vyslankyní Červeného kříže. „Nejstrašnější nemocí současné doby je to, že se lidé cítí nemilovaní,“ postěžovala si. V dubnu 1987 obletěla svět fotka, jež ji zachytila sedící na posteli člověka nakaženého virem HIV, kterému hladí ruku. Chtěla tak ukázat světu, že tito lidé si nezaslouží izolaci a opovržení, ale soucit a vlídnost. Návštěvy v nemocnicích také podnikala tajně. Pomáhala chudým a bezmocným, a oslovila proto spoustu žen, které v ní našly svůj vzor. „Chtěla bych, aby moji synové rozuměli lidským pocitům, jejich nejistotám, zklamáním, nadějím a snům.“ Zařídila, aby její děti vyrůstaly i mimo zdi královského paláce. Byla prototypem moderní ženy, moderní princezny. Ve druhé polovině osmdesátých let se vztah mezi Dianou a Charlesem ještě víc zkomplikoval. Sice se stále společně objevovali na veřejnosti, ale v soukromí si dávno žili každý po svém. Zatímco Charles své schůzky s Camillou dokonale tajil, Dianiny nové známosti se stávaly veřejným tajemstvím. Bulvár princeznu spojoval třeba s jezdeckým instruktorem Jamesem Hewittem, který dokonce sám tvrdil, že Harry je jeho potomkem.
Dělala si, co chtěla…
O tom, že princezna kašlala na konvence, svědčí i následující historka: „Psal se konec osmdesátých let, když si Diana vyrazila se mnou, s Freddie Mercurym a komikem Kenny Everettem do klubu Royal Vauxhall Tavern. Rozhodli jsme se, že největší ikona moderního světa bude vypadat jako výstředně oblečený homosexuál,“ vzpomínala herečka Cleo Rocos v knize The Power of Positive Drinking. „Dianu jsme proto navlékli do staré vojenské bundy, kožené kšiltovky a na oči jí narazili sluneční brýle. Když jsme vešli dovnitř, měli jsme pocit, že ji každou chvíli musí někdo poznat. Ale ostatní si jí prostě nevšímali.“
Zvěsti o rozpadu manželství se definitivně potvrdily 9. prosince 1992, když tehdejší předseda vlády John Major oznámil, že Charles a Diana žijí odděleně. K rozvodu došlo ale až 28. srpna 1996. I potom však Diana zůstávala členkou královské rodiny, a to coby matka budoucího následníka trůnu. Zahájila kampaň proti nášlapným minám, pokračovala ve své práci v organizaci na pomoc postiženým AIDS a v charitách pro děti. Utěšovala nemocné a převzala ochranu nad několika charitativními organizacemi. Zorganizovala také dobročinnou veřejnou dražbu devětasedmdesáti oděvů nošených za celých patnáct let, které stála po boku Charlese. V lednu roku 1997 pak vyrazila do Angoly, kde sloužila u Mezinárodního červeného kříže jako dobrovolnice. „Cítím, že musím být všude, kde se děje nějaké utrpení. Chci pomáhat, jak nejlépe dokážu,“ nechala se slyšet Diana. V srpnu 1997 odjela do Bosny. Svět vzápětí obletěl snímek, na němž se prochází po minovém poli ve vojenské bundě a přilbě.
