Naše společnost směřuje ke zrovnoprávnění mužů a žen, a i když má ještě velké rezervy, je třeba přijmout, že časy se zkrátka mění. Ženy tu nejsou od toho, aby dělaly zázemí mužům, kromě práce se kompletně staraly o děti a domácnost a ještě se tvářily, že je to tak v pořádku.
S tím, jak se svět mění a od tradičního rozložení mužských a ženských rolí se upouští, ale spousta dosavadních „pánů tvorstva“ ztrácí sebejistotu a cítí se ztracení. „Spousta mužů vlastně neví, jaká je teď jejich úloha. Jejich partnerky zajišťují mnohé, včetně obživy. A co pak zbývá na ně?“ ptá se psycholog Mark Ronson.
S tím, jak jsou ženy sebevědomější a emancipovanější, se muži stávají zranitelnějšími a vystrašenějšími. „Hodně se to projevuje na mladé generaci, kde se to mnohdy už úplně přetáčí - muži jsou přecitlivělí a ženy nekompromisní a drsné,“ popisuje současný stav odborník.
Na tom, když je muž citlivý, samozřejmě není nic špatného. Experti ale hovoří o tom, že muži najednou nevědí, kde je ve společnosti jejich místo, a dostávají se do tzv. krize mužnosti. Jak se s tím popasovat?
Společenské změny ovlivňují i sex
Arogantní drsňáci, kteří nejdou pro ránu daleko, už nefrčí ani ve filmech. Moderní muž má rozhled, je sebevědomý a soběstačný a nebojí se svou partnerku respektovat a podpořit v jejích touhách. A také se plnohodnotně zapojit do chodu domácnosti, ne jen po příchodu z práce čekat na teplou večeři.
A je dobře, že se věci posouvají tímto směrem. Problém ale je, že spousta mužů středního a vyššího věku je z tohoto stavu zmatená. A pak se to projevuje i v jejich soukromém životě.
„Takoví muži bývají nenaladění, zmatení, smutní a zlostní. Chtěli by plnit mužskou roli, k jaké byli vychováni. Ale společenské změny jim nahání hrůzu a oni jsou najednou zranitelní, což jim vadí,“ říká kouč Richard Faber s tím, že klienti s těmito problémy pak bojují s neschopností najít si své místo ve světě, nevědí, co s vlastní mužskou silou a samozřejmě hlavně také se sebevědomím.
Jenomže co s tím? Ženy často udělají v této fázi chybu, že na svého partnera začnou brát až přehnané ohledy. V důsledku mu tím v jeho očích ale opět dávají najevo, že je hluboko pod jejich úrovní, což k ničemu dobrému nevede.
Výzkumnice Jessica Jordan to potvrdila svou nedávnou studií. Z té vyšlo, že většina žen se snaží mužům dodat pocit mužnosti falešně: předstírají častěji orgasmus a leckdy nejsou schopny pravdivě komunikovat o svých sexuálních potřebách. „Lži ještě nikdy nikomu sebevědomí nedodaly,“ upozorňuje ale autorka výzkumu.
Nebojte se požádat ho o pomoc
Mužnost a sexVědkyně Jessica Jordan se od mládí zajímala o role jednotlivých pohlaví - konkrétně o romantické a sexuální vztahy heterosexuálů. „Dostávala jsem spoustu rad, jak zvládnout a zkrotit muže. Naprostá většina z nich se točila okolo ochrany jejich pocitu maskulinity,“ vzpomíná. Původně se ve svém projektu pokoušela zjistit pravdivost jedné teze: že se muži, považující svoji mužnost za ohroženou, méně zajímají o názory partnerky na společný sexuální život. „Osobně jsem to považovala za pravděpodobné. Zároveň mi ale došlo, že ženy ve vztahu s nejistým mužem si kritické připomínky nechají radši pro sebe,“ popisuje výchozí úvahu. Rozhovory se ženami její předpoklad takřka jednohlasně potvrdily. Téměř všechny souhlasily, že je nutné omezit stížnosti na partnerské soužití, pokud by mohly ohrozit partnerovo mužské ego. Toto zjištění považuje Jordanová za extrémně důležitý první krok, jak pomoci mužům i ženám pochopit, v čem je jejich přístup nezdravý. Pro zdravé vztahy je totiž nezbytné umět vyjádřit své potřeby, touhy a říkat si hlavně pravdu. |
Jak se tedy postarat o to, aby se váš partner cítil pořád jako chlap? Je potřeba potlačit svou nutkavost zvládnout všechno sama. „I ženy cítí tlak. Mají pocit, že říci si o pomoc se dneska už nenosí. Přitom ale právě toto je základem spokojeného vztahu,“ říká psycholog Ronald Levant.
Podle něj se ženy často snaží ukázat, že muže vlastně k ničemu nepotřebují. „Samy před sebou to schovávají mnohdy za to, že ho prostě nechtějí obtěžovat,“ říká odborník.
Je ale otázkou, co je obtěžování a co partnerská spolupráce. Mnoho specialistů se obává, že právě dnešní tlak na samostatnost a nezávislost dělá z párů dva vedle sebe žijící lidi, kteří k sobě pomocné ruce zas tak moc nenatahují. A to je škoda.
Pěstujte společné zájmy
Druhou věcí je stará dobrá komunikace. Když se někdo v něčem necítí dobře, měli byste si s ním sednout a dostat to z něj. Problém je, že o ztrátě své mužskosti vám žádný chlap nebude mluvit s chutí. „Dobrou taktikou bývá sama si na něco postěžovat - něco, do čeho vás společnost jako by strká a kam vy sama nechcete. Pak protějšek uvidí, že má cenu se vám s něčím svěřit,“ říká doktorka Alice Fine.
Můžete vyjádřit smutek z toho, jak se na vás ostatní koukají, protože třeba nemáte děti, nemusíte psy v kanceláři nebo nepoužíváte sociální sítě. To všechno je dnes nepřijatelné a pokud přiznáte, že s tím máte problém, mohlo by to i vašemu partnerovi ukázat cestu, jak se otevřít.
Měli byste také dbát na to, abyste si každý den našli čas na společné zájmy - a to nejen pasivní, ale především i aktivní. Zajít si spolu zasportovat, vyrazit na výlet, do sauny anebo třeba jenom na společnou akci k příbuzným nebo známým vám může hodně pomoci.
„Muži i ženy by měli zůstat aktivní, Jakýkoli problém je větší, když nemáte co dělat a pořád na něj myslíte. A co teprve ten, který narušuje vaše vlastní bytí anebo vám způsobuje pocit bezmoci,“ radí odbornice.
Zkuste se při všech těchto akcích o svého vyvoleného trochu víc zajímat. Pochvalte ho před ostatními za to, co se mu povedlo anebo se ho v rozhovoru mezi řečí jen tak jemně dotkněte. Nemusíte rovnou odpálit ohňostroj, abyste dokázali druhého potěšit a pomoci mu. Někdy stačí opravdu jen málo.
