Změnil se váš vztah v (dennodenní) zápas a padl proto návrh na oddechový čas? Nezapomeňte, že i takováto vztahová pauza má svá přísná pravidla.

Nejprve si nalijme skeptického vína. Odborníci před pauzírováním varují: šance, že vztahu pomůže, je zhruba 50 na 50. A to jsou ještě spíš ty optimističtější odhady. 

Když už, doporučují ho jako nejzazší řešení především párům, které nemohou být bez sebe, ale společně také ne, a rozchod je pro ně příliš definitivním, bolestným řešením. Přičemž větší šanci na návrat mají ty, které už několik let žijí ve společné domácnosti a mají děti.

Jestli spolu jenom „chodíte“, pouta se přetrhnou mnohem snadněji. Aby celý ten riskantní pokus někam vedl, je potřeba se držet následujících dvanácti pauzových přikázání.

Nebuďte srab

Pauza znamená, že oba dostanete prostor si věci promyslet, ujasnit. Není to krycí název pro milosrdný rozchod, o kterém se bojíte mluvit nahlas, protože nechcete druhému ublížit. To pak jen protahujete agonii a ve skutečnosti partnera natahujete na skřipec. Každá voda jednou steče dolů, a až ten zbabělý švindl vyjde najevo, bude dotyčný vaší neupřímností raněný dvojnásob.

Nevydírejte

Rozhodně nepoužívejte výrazy typu „pauza“ či „rozvod“ jako vynucovací prostředky. Nevyhrožujte jimi! Pamatujte: Kdo s čím zachází… Nadpoloviční většina pauz končí definitivním rozchodem. Tahle manipulace by se vám mohla ošklivě vymstít.

Identifikujte důvody

Dáme si pauzu = Spolu, ale od sebe

Posbírejte odvahu a důstojnost, posaďte se spolu k jednomu stolu a hledejte odpověď na otázku, proč by vlastně pauza měla být dobrý nápad, co od ní očekáváte. Pokuste se být věcní, neplačte, nevyčítejte. Někdy se stane, že už tahle úvodní promluva odhalí řešení vašich problémů, a přestávku až tak potřebovat nebudete. Ale nespoléhejte na to. Jestli to máte rádi pěkně černé na bílém, klidně z téhle porady udělejte bodový zápis. Na konci pak totiž zase budete takhle sedět a vyhodnocovat, jak se vám to celé povedlo a na co jste přišli. Anebo taky nepovedlo a nepřišli.

Pauzírujte spolu

Žádná ultimáta. Vysvětlujte, vysvětlujte. Odloučení by mělo být výsledkem oboustranné dohody partnerů. Pokud pauzíruje jen jeden, moc šancí na budoucí fungování vztahu to nedává.

Dejte si termín

Miláčku, dáme si pauzu!

V definici pauzy je její dočasnost. „Na neurčito“ nefunguje. Zvažte, kolik času potřebujete, abyste získali odstup a uspořádali si myšlenky. Odborníci se shodují na minimální době tří měsíců. Nejdéle však půl roku. Jestli v pauze setrváváte i poté, přesunuli jste se nejspíš do kolonky „rozchod“, takže sbohem a šáteček.

Kroťte vášně

Dost často se stává, že jeden z partnerů vzplanul k někomu jinému a chce získat oficiální prostor k prozkoumání svých pocitů. Na tohle pozor! I když se pak k sobě třeba vrátíte, přesně z této trhliny vznikne černá díra požírající vaši lásku. A taky – zatímco vy bude mapovat své vášně, může přece i ten druhý někoho potkat a zjistit, že je mu s ní(m) vlastně fajn.

Přerušte kontakt

Rozvod na zkoušku

Někdo tomu říká také rozvod nanečisto, správně se to ale nazývá strukturovaná separace. Za pomoci terapeutů si nastavíte model jako po rozvodu, se vším všudy vyjma podpisu na rozvodových papírech.

„Není samozřejmě nutné ani vhodné dělit majetek, odcházející partner by si však měl s sebou vzít běžné osobní potřeby na dobu separace, aby se nemusel každé dva dny stavovat doma pro čistou košili. Po dobu separace by do domácnosti – až dosud společné – neměl mít volný přístup. Bude lépe, pokud od ní nebude mít ani klíče,“ vypočítává v knize Nevěra: Pro podváděné a podvádějící psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka. 

„Pokud partneři nejsou s to dospět k dohodě sami, mohou vyhledat vnější pomoc s jasnou zakázkou na stanovení přiměřené výše výživného a vhodném rozsahu styku distancovaného rodiče s dětmi.“ 

Po celé „stopnuté“ období pak oba docházejí na individuální terapie. Následuje jedna společná schůzka měsíčně, další měsíc dvě schůzky… A na konci se rozhodnou, zda budou na vztahu pracovat dál, nebo se definitivně rozejdou.

Pokud spolu bydlíte, jeden z vás by si měl najít na těch pár týdnů jiné bydlení. Dále platí: žádné schůzky, volání, e-maily, esemesky. Prostě nic. Tohle pravidlo samozřejmě nelze plně dodržet, když máte děti. V tom případě se doporučuje omezit komunikaci na provozní záležitosti – kdo, co, kam, kdy a kde. Nasimulujte uspořádání potomků po rozvodu.

Vysvětlete to dětem

Samozřejmě přiměřeně věku. Nejhorší variantou pro všechny zúčastněné je, že si každý žijete po svém, ale před dětmi se tváříte, jako že se nic neděje. Myslíte, že jsou ještě moc malé? Hloupé? Slepé? Nepoznají to? Omyl, děti mají zabudovaný seismograf na city, atmosféru v rodině zavětří okamžitě. Takže před nimi nic netajte.

Třeba přiznejte, že si už nějakou dobu nerozumíte a chvíli budete žít každý zvlášť, abyste si rozmysleli, jestli spolu být chcete. Buďte fér, druhého rodiče před nimi neobviňujte, neosočujte. Zdůrazněte, že to je nedorozumění mezi vámi dvěma, že je pořád oba stejně milujete.

Odložte rozhodnutí

Nepodávejte žádosti o rozvod, nestěhujte se, neměňte zaměstnání, neprodávejte majetek… Během pauzy platí: žádné velké změny! Nikdy nevíte, jestli se vám za pár týdnů neposune pohled na svět.

Stanovte si postelové zákony

Není to populární téma na partnerský pokec, ale i zde je potřeba vytyčit hranice. Bude to fuška, protože v tomto bodě se ani pároví poradci neshodnou. Respektive uznávají, že ideální stav je „žádný sex“. Jenže my v ideálním světě nežijeme, že ano. Takže takhle: Pauza není příležitost spát s někým jiným. Kdyby vám to náhodou „ujelo“, nechte si to pro sebe. Je to váš kiks, vaše špatné svědomí, tak si neulevujte sdílením této informace s partnerem. Vyrovnejte se se svým selháním sami. Přednášku o přenosných pohlavních nemocech vynecháme, vy přece víte.

Buďte féroví

Potkali jste během vztahové přestávky někoho jiného a chcete začít nový vztah? Nečekejte, nemlžte a na férovku se rozejděte. Nenechte druhého zbytečně se snažit a čekat.

Shrňte to

Rozhodli jste se k sobě vrátit? Skvělé, zvedáte neutěšené statistiky vztahových pauz. Ono ale nestačí vrátit se, musíte svůj time-out i vyhodnotit. A to společně, zase u jednoho stolu. Pořád platí, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Takže tohle už by měla být jiná řeka! Změny musejí být navrženy, oboustranně akceptovány a je třeba na nich pracovat. Jinak jste prostě jen pár týdnů bydleli každý jinde a za chvilku se zas budete dusit ve společné šťávě.