Pravidelný stres
Fáze okouzlení zahraničním partnerem a jeho kulturou bohužel po nějakém čase opadne, a to bez ohledu na to, zda jste za milým přesídlila do ciziny, nebo on k vám. Nejpozději teď zjistíte, že partner cizinec nemusí být o nic lepší ani horší než Čech, rozhodně však vztah s ním bude o mnoho komplikovanější. Potvrzuje to i Erika Matějková, autorka příručky Řešíme partnerské problémy: „Život s cizincem je stálé dobrodružství. Ani chvíli nemáte čas se nudit. Vše je nové. Svět svého partnera objevujete stejně dychtivě jako batole svět, do kterého se narodilo. Přesto ale někdy člověk potřebuje ke spokojenému a klidnému životu stereotyp.“ Důvod je jednoduchý – život s cizincem vás častěji vystavuje nečekaným situacím, které obecně způsobují stres. A ne každému pravidelné vyplavování stresových hormonů vyhovuje. Své manželství vidí stále skeptičtěji i sedmadvacetiletá Vlaďka, která se před třemi lety provdala za Egypťana Abdula a teď s ním čeká druhé dítě.
„Ze začátku jsem byla životem v Egyptě nadšená. Líbilo se mi, jak je tam všechno volné a neregulované. Lidé kašlou na předpisy a můžou si dělat, co chtějí. Jenže právě tohle mi teď pomalu začíná vadit,“ vypráví Vlaďka, která neustále kočuje mezi Prahou, Londýnem a Káhirou. „Manžel si dělá v Londýně doktorát, ale pak se chce vrátit do Egypta. Předem mě na to upozorňoval, ale mě tehdy život v Africe lákal. Až později jsme se kvůli tomu začali hádat a rozcházet. Opusťte ale někoho, koho máte ráda! Nakonec se nám narodila dcera a my se narychlo vzali. Když jsme pak žádali o uznání manželova přechodného pobytu v Česku, aby si nemusel stále kupovat víza, museli jsme absolvovat nepříjemný výslech na cizinecké policii. Dokonce mi úředníci bez ohlášení vpadli do bytu a chtěli vidět, jestli tam má Abdul nějaké osobní věci. Naštěstí tu měl trenýrky, takže povolení dostal.“ Nadšení z Vlaďky opadá i kvůli dalším potížím. „Manžel je muslim a já jsem kvůli němu taky přijala islám. Nejdřív mě nové náboženství nadchlo, jenže když teď vidím fanatismus jiných konvertitek, odrazuje mě to a občas si klidně dám i vepřové. Zato manžel nic českého nesní, ani kdyby měl umřít hlady. Nikdy bych si nepomyslela, že problémy v našem vztahu budou dělat takové malichernosti. Neříkám, že se mi zajídá život s cizincem. Jen kdybych mohla volit znovu, asi bych si už nevybrala Araba, ale třeba Němce. Egyptská kultura je až příliš odlišná.“
Příliš tichá samota
Kromě věčného neklidu a vyčerpání může váš zahraniční happy end zničit také osamělost. Podle psycholožky Matějkové se takový pocit může dostavit, ať s partnerem zůstáváte tady, nebo v jeho rodné zemi. „Pokud žije váš přítel zde v Čechách, pořád přemýšlíte, s kým se můžete společně vidět a s kým ne. Jestliže kamarádi nemluví alespoň anglicky, je komunikace velmi obtížná. Postupně začínáte selektovat a ztrácet mnoho přátel. Život v cizině je o to náročnější, že máte nejen jazykovou, ale i kulturní bariéru.“ Bude pro vás nejspíš i obtížnější sehnat si kvalifikovanou práci, což může vaši nespokojenost ještě prohloubit a negativně ovlivnit celý vztah. Hůř se také zapojujete do hovoru s jeho kolegy či přáteli.
