Pak jsem se ale seznámila s Jirkou. Byl to první chlap, se kterým jsem se odhodlala ke společnému bydlení. Měla jsem pocit, že je mezi námi všechno v naprostém pořádku. Snad jen sexu by mohlo být víc, ale chápala jsem, že máme oba problematické období v práci. Žila jsem zkrátka v sladké nevědomosti, dokud mě jednou přítel nepožádal, jestli bych ho nemohla nechat v noci vyspat, že mají v práci náročný projekt těsně před uzávěrkou a on ho kvůli našim postelovým hrátkám moc nezvládá. Napřed jsem mu vůbec nechtěla věřit. O tom, že bych ho v noci budila a vyžadovala sex, jsem neměla nejmenší tušení. Taky jsem to zrovna měla v práci hodně napjaté, do toho mi na dlouhou nemoc umíral tatínek... Večer jsem padala do postele s jedinou myšlenkou – vyspat se. Když ale Jiří trval na svém, totiž že doslova loudím sex prakticky každou noc, obrátila jsem se na psychologa. Ten mě rovnou poslal za neurology.
Diagnóza na noc
Měla jsem štěstí. Paní docentka, ke které jsem se dostala do péče, záhy odhalila, čím to vlastně trpím. Trochu se mi ulevilo, bála jsem se, jestli snad nemám nádor na mozku. Vzápětí mě ale polilo horko, když mi hlavou prolétly všechny ty prázdniny, brigády, hory, služební cesty atd., které mám za sebou. Kolik chlapů jsem obšťastnila a vůbec o tom nevím? V době, kdy jsem ještě chodila s Jirkou, jsem se dozvídala o své nemoci podrobnosti. Vyplavalo na povrch, že spoustu dní bývá klid a já normálně spím. Stačila ale sebemenší míra stresu, abych se nevědomky proměnila v sexuální dračici s chutí na experimenty, o které si moje cudné zdrženlivé bdělé Já nikdy nedokázalo říct! Uvažovaly jsme s paní docentkou, zda mi nasadit léky se znehybňujícím účinkem v době spánku. Jsou však dost silné, moc se mi do nich nechtělo. Váhala jsem tak dlouho, až potom nebyl ani moc důvod je brát. Jiří si totiž našel jinou slečnu a odstěhoval se. Tvrdil sice, že se prostě zamiloval a se mnou to nemělo nic společného, ale já si stejně myslím, že chtěl mít po nocích klid.
Je láska i pro zombie
Plakala jsem hodně. Připadala jsem si jako zombie – neživá nemrtvá... Bála jsem se, jak najdu chlapa, kterému by tohle nevadilo, když třeba nebudu ochotná cpát do sebe prášky. Asi po dvou letech, kdy jsem se neodvážila jet ani nikam s přáteli, jsem na inzerát poznala Ivana. Skoro se bojím, abych to nezakřikla. Zatím to ale vypadá, že Ivan je chlap pro mě. Rozhodla jsem se mu všechno říct na rovinu hned ze začátku vztahu, aby věděl, do čeho jde. Byl překvapený, ale určitě ne vyděšený.
„Kdyby nebyly horší věci na světě,“ těšil mě. Měla jsem pocit, že je na moje nejbližší noční extempore dost zvědavý. Shodou okolností se však měsíce nic nedělo, prospala jsem spoustu nocí v jeho náruči jako andílek. Aby ne, cítila jsem se u něj v bezpečí. Když se však začalo u nás v práci propouštět, měl i Ivan šanci vyzkoušet si svou první noc se spící ženou. Paradoxně nám pomohla. Překonala jsem svůj stud a dopodrobna se ráno vyptala, jaké méně obvyklé sexuální praktiky se mi v noci líbily. A rozhodli jsme se je zařadit i do té části sexuálního života, při které jsem vzhůru. Byla by škoda o ně přijít.
