Omylem jsem sbalila šéfa

„Vymýšlím slogany v reklamní agentuře. V kanceláři máme pohodlné křeslo, do kterého se vždycky zabořím, když mě žádný vtipný titulek nenapadá. Jednou jsem se do něj svalila hned po příchodu do práce. Předchozí noc jsem celou protancovala a únava se projevila i na mozkových závitech. Měla jsem ale pořád rozvernou náladu, a když v mém zorném úhlu prošel kolega z vedlejší kanceláře s nějakými papíry, zaujalo mě jeho pozadí. Zašklebila jsem se a popadla telefon. Vyťukala jsem necudnou esemesku: ,MAS NADHERNY ZADECEK. NECHCES ME S NIM LEPE SEZNAMIT?’ Zajíkala jsem se smíchy, a proto jsem si při odesílání zprávy vůbec nevšimla, komu ji posílám.


Namísto kolegovi Jakubovi přišla zpráva šéfovi Jakubovi. Zjistila jsem to ale až podle doručenky. Byla jsem přesvědčená, že mě za to čeká kromě veřejného pranýřování taky vyhazov, a začala jsem panikařit. Stal se ale pravý opak. Můj šéf obratem odpověděl: ,DNES VECER MAS MUJ ZADEK PLNE K DISPOZICI. NETUSIL JSEM, ZE JE VE TVE PRIZNI, JINAK BYCH TI HO NASERVIROVAL UZ DAVNO.’ Celá jsem zrudla. Netušila jsem, co bude následovat, ale na schůzku jsem šla. Během večeře se z mého přísného šéfa vyklubal velice milý a přitažlivý muž. Dneska spolu čekáme miminko a na jeho zadek nedám dopustit.“

– Hanka, 26 let, reklamní textařka


Myslel si, že souložím s jiným

„Po roce jsem vyrazila do posilovny. Nastavila jsem si na běžícím pásu půlhodinový sprint do kopce a pustila se do díla. Mobil jsem si spolu s klíčem od skříňky odložila do přihrádky na přístroji. Když už půlhodina skoro uběhla, začal telefon blikat. Valily se ze mě litry potu a sotva jsem popadala dech. Chtěla jsem hovor vypnout, ale uviděla jsem, že mi volá přítel. Nechtěla jsem, aby si myslel, že s ním nemluvím, proto jsem hovor přijala a vyrazila ze sebe pár udýchaných skřeků: ,Zavolám ti za chvíli, já teď nemůžu,’ a odhodila telefon zpátky. Když jsem dokončila svůj maratonský běh a trochu se vydýchala, volala jsem Michalovi zpátky. Byl neuvěřitelně naštvaný a okamžitě začal výslech, s kým jsem to právě souložila! Vůbec mě nepustil ke slovu, abych mu mohla cokoliv vysvětlit. Místo toho křičel, že mi to nikdy neodpustí. Málem se se mnou kvůli tomu dokonce i rozešel. Když se pak dozvěděl pravdu, omlouval se mi za to skoro celý měsíc.“


– Helena, 24 let, studentka


  8:45,  aktualizováno  31. března 2019 13:32