Ještě loni tento výraz nikdo neznal. Skloňuje se ale stále častěji, charakterizuje totiž pořád běžnější situaci, v níž se řada párů nachází.
„Jedná se vlastně o to, že člověk žijící v dlouhodobém vztahu záměrně přehlíží nebo lépe řečeno ignoruje nevěru svého partnera, přestože o ní ví,“ popisuje tolyamorii spisovatel a novinář Dan Savage, který tento výraz vymyslel.
Dělá to prostě proto, že i přes všechnu bolest, již daná situace přináší, je pro něj výhodnější mlčet a ve vztahu setrvat. Jaké důvody mohou někoho vést k tomu, že ze sebe nechá dělat podváděného chudáčka?
Třeba už jenom zaběhlé společenské zvyklosti. „Ačkoli se dneska hodně hovoří o tom, že je všechno povoleno, realita je jiná. Lidé v západních společnostech velmi lpí na monogamních vztazích. A cokoli, co se jim vymyká, považují za podivné a odsouzeníhodné,“ popisuje to koučka Marie Thouin.
„Lidé přijmou nevěru svého partnera či partnerky, a to nikoli jako součást dohody, ale spíše jako osobní rezignaci,“ vysvětluje Veronika Kubíčková, sexpertka ze společnosti Růžový slon, a pokračuje: „Jeden z páru podvádí, a přestože o tom ten druhý ví a v podstatě to neschvaluje, nijak o tom doma nemluví a neřeší to.“
Z tohoto důvodu není potřeba vůči lidem, kteří takto žijí, cítit přehnaný soucit. Jedná se totiž o stav, v němž se sami dobrovolně rozhodli žít. I ten podváděný se o skrývané nevěře dozvěděl, daná věc se provalila, a on se rozhodl ji snášet a zavírat před ní oči.
TOLY vs. POLYamorieAčkoli tyto výrazy znějí velmi podobně, je mezi nimi velký rozdíl. Zatímco při tolyamorii jde o to, že člověk zavírá oči nad partnerovými nevěrami a tiše je toleruje, polyamorie je naprosto jasně určená a daná dohoda mezi všemi zúčastněnými. Ti se rozhodnou jít do vztahu ve třech (čtyřech, pěti...) zcela dobrovolně a se vzájemným respektem a důvěrou. „Často mají dokonce přesně rozdělené role nejen v domácnosti, ale třeba i v sexuální rovině,“ popisuje koučka Marie Thouin. Mnoho lidí si představuje, že všichni mají sex najednou. „Tak to je ale v menší části případů. Většinou se střídají, každý si užívá s každým, ale jindy a jinde,“ usmívá se odbornice. I když hromadný sex není vyloučen, nebývá běžný. Všichni si ale musejí ve skupině rozumět, jinak to nemůže fungovat. |
„Mnohdy to dělá kvůli financím. Pokud je podváděný člověk na podvádějícím ekonomicky závislý, bojí se dělení majetku a nemovitostí, pak se raději smíří s životem s nevěrníkem,“ vysvětluje koučka s tím, že v tu chvíli zkrátka volí to menší zlo.
Tato asi nejčastější forma nemonogamního soužití, která teprve letos dostala své jméno, má ale své velmi důležité pravidlo: primární vztah nesmí vyšumět. To dokládá i žena, se kterou jsme mluvili a které budeme říkat třeba Jana. V tolyamorním vztahu, kdy je dlouhodobě podváděna svým manželem, žije vědomě víc než šest let.
„Možná je to déle, ale mluvíme o době, o které vím,“ krčí rameny. Sama se diví, že to tak dlouho zvládla. Ale ví, proč.
„Přestože vím, že je mi můj manžel nevěrný, trvám na tom, že romantika a hezké věci mezi námi nesmí vymizet,“ říká a pokračuje: „Ať už se děje v oné druhé ložnici cokoli, my nejsme bratr a sestra. Jsme oficiální partneři. A já nesmím mít pocit, že je někdo důležitější než já.“
A to je přesně to, co udrží tolyamorní vztahy pohromadě i dlouhé roky. „Ačkoli mezi partnery probíhá nevěra, kterou by jiné dvojice třeba neodpustily, oni to vydrží. Protože společně mají obrovské zázemí a ani jejich vzájemné city nevymizely,“ popisuje Marie Thouin.
Společně jezdí na dovolené, chodí na rande, mají dobrý sex, pokud ho potřebují, dokážou společně o spoustě věcí mluvit dlouhé hodiny, plánují si koupi nového domu nebo bytu. Jsou prostě na první pohled naprosto dokonalý pár.
To, že má jeden z nich milostné závazky ještě jinde, je tolerované – musí ale zůstat v rovině „zábavy“ a nenarušit stávající vztah. „Společné věci a plány nebo třeba i minulost jsou pro oba důležitější než nějaká bokovka. A tak zůstávají spolu a vlastně jsou tak nějak šťastní,“ dodává expertka.
Zatnu zuby a nevěra není. V tolyamorii žije v Česku stále více párů |
Samozřejmě to platí hlavně pro jednu stranu. Podváděný člověk, který sám nic podobného nedělá, si často připadá upozaděný, zrazený nebo ukřivděný. Tomu se asi chvílemi nikdo v této situaci nevyhne. „Pak si ale musí každý ve své hlavě srovnat, jestli mu to za to stojí, nebo ne a být k sobě upřímný. Což ne každý umí,“ podotýká vztahová koučka.
Sama přitom varuje, že spousta tolyamorních vztahů je založena buď na pohodlnosti něco ukončit, anebo strachu to udělat. Což je samozřejmě špatně. Ale pokud jsou benefity z daného soužití pořád zásadní, dá se tato kára táhnout pěkně daleko. I když musí občas přejet hodně hluboké a nebezpečné výmoly.
