Ploužák mezi smetím
I když podle spousty lidí k láskyplnému večeru patří svíčky, vířivka, čokoládové bonbony ve tvaru srdce, smyslná hudba a krajkové prádlo, jiným stačí ke štěstí civilnější rekvizity. „Líbí se mi, když s Petrem jdeme za tmy se psem, povídáme si a díváme se, jak pod kopcem svítí sídliště,“ tvrdí třeba moje spolužačka Táňa. „Nedávno jsme si cestou z tělocvičny pustili v autě rádio a dopadlo to tak, že jsme v teplákách tancovali na odpočívadle u popelnic ploužáky z osmdesátých let. Baví mě neplánovaná romantika, která vyplyne ze situace. Když mi Petr přinese kytku, protože máme výročí, je to fajn, ale když mi ji dá jen tak, přijde mi to opravdovější.“ Jestli trváte na tom, aby vaše něžné večery probíhaly výhradně ve stylu Pretty Woman, můžete sobě i partnerovi přivodit stres, protože ne vždy vše vyjde podle vašich představ.
Navíc změna může být osvěžující. Alice z úvodu článku se o tom přesvědčila loni v červnu, když její Olda vyhlásil, že první výročí svatby se bude slavit v jeho režii a jede se pod stan. „Prskala jsem, že se mi nechce mezi komáry a klíšťata a že na výročí své svatby odmítám spát neosprchovaná ve spacáku, ale nakonec to byl skvělý večer,“ připouští Alice. „Rozdělali jsme si oheň, pak jsme si šli zaplavat, toulali se podle vody a všude okolo nás lítaly světlušky. Musím uznat, že všechny naše romantické večeře mi tak nějak splývají, ale tahle noc na Orlíku byla jedinečná.“ Jestli vás zajímá, jak si romantiku představuje autorka tohoto článku, tak dnes večer doma zhasněte všechna světla, nechte televizi vypnutou a užijte si se svým nejbližším povídací černou hodinku. Klidně přitom na sobě můžete mít staré vytahané bavlněné tričko a ládovat se olivami z plechovky nebo pizzou rovnou z krabice. Romantika je všechno, při čem si pomyslím: „Cítím se s tím mužským vážně fajn.“ Na datu a kulisách vlastně ani nezáleží.
