Lék proti krizi
Váš partner se skutečně může proměnit ve vašeho nejlepšího přítele. Ideální ale je, když k tomu dojde přibližně po třech letech vztahu. V tu dobu totiž vyprchává počáteční zamilovanost a muž se ženou si zůstanou blízcí hlavně proto, že si rozumí. Navíc v téhle době vypuká první krize. „Odchází stav maximálního okouzlení partnerem a plné pochopení pro vše, co dělá,“ vysvětluje psycholožka Erika Matějková v knize Jak řešit konflikty a problémy v partnerských vztazích (vydala Grada).
„Stále častěji se dostáváme do rozepří nad životními hodnotami a životním stylem. Rozdíl mezi tím, jak nereálně jsme vnímali protějšek ve fázi zamilovanosti, a současným realistickým vnímáním vede k tomu, že máme pocit, že se protějšek změnil, podvedl nás.“ Obávanou krizi ale můžete zmírnit nebo se jí úplně vyhnout v případě, že spolu prakticky kamarádíte. Takže pokud už krátce po seznámení zjistíte, že máte mraky společných zájmů, shodné názory, zasmějete se spolu a nedrží vás pohromadě jenom vášeň, je to určitě dobrá zpráva. „Avšak musíme rozlišit toto takzvaně zdravé kamarádství mezi partnery a kamarádství nezdravé, které může vztahu naopak uškodit,“ varuje psycholožka Alex Hrouzková z pražské partnerské poradny My Life, mylifestudio.cz.
„Zejména ženy mají tendenci si již v počáteční fázi vztahu udělat z nového přítele nejlepšího a hlavně jediného kamaráda. Předčasně se na něj nezdravě upnou, přeruší ostatní vztahy. Začínají si na něm pěstovat emocionální závislost, protože on je podle nich najednou jediným člověkem, který jim rozumí, se kterým si chtějí povídat.“ Pokud muži vyhovuje, že nikoho jiného pro společnost nepotřebujete, třeba proto, že je nejistý nebo nespolečenský, hrozí vám ošklivá izolace. Vytvoříte si svůj vlastní svět, ve kterém vám sice nějaký čas bude dobře, ale časem se v něm začnete cítit jako v pasti.
„Navzájem jsme se utvrzovali v tom, že vlastně nikoho dalšího nepotřebujeme. Měli jsme své vlastní vtipy, které nikdo jiný nechápal. Přestali jsme chodit na večírky, na srazy se známými. Jezdili jsme na dovolené jenom ve dvou. Když se s námi třeba v hotelu v Chorvatsku chtěl spřátelit pár celkem sympatických Čechů, utíkali jsme před nimi a schovávali se, abychom se s nimi nemuseli náhodou bavit. Zpětně nechápu, proč jsme to dělali. Vydrželi jsme spolu osmnáct měsíců, až mi jednoho dne došlo, že se šíleně nudím. Pokud slyšíte výhradně názory svého partnera, které nemůžete sdílet s jinými, začne vás to ubíjet,“ uvědomuje si třicetiletá Adéla. „Když jsem si domluvila sraz s bývalými spolužačkami a oznámila příteli, že nemůže jít se mnou, udělal mi scénu, že už ho nemiluju a našla jsem si milence. Snažila jsem se mu vysvětlit, že by bylo fajn, kdybychom si navzájem dopřáli trochu víc volnosti a stýkali se také s dalšími lidmi. Odmítal to pochopit. Je fakt, že když zajedete ve vztahu nějaký systém, je těžké po roce a půl najednou něco zásadního měnit.“
