Sex je v partnerských vztazích velmi důležitý. Ale nechuť k milování zažije čas od času asi každý. Může za to únava, stres, nemoc, ale i neshody s partnerem. Něco jiného však je, je-li lhostejnost, či dokonce odpor k sexu dlouhodobý.
Pokud jeden z partnerů sex odmítá, může to vést k mnoha rozporům, a někdy dokonce až k rozpadu samotného vztahu.
Hlavní důvody malého zájmu mužů o sex:• Hormonální vlivy |
Muži a hormony
„Hormonální změny v těle mohou mít na libido zásadní vliv, nelze je ale považovat za jediné původce poklesu sexuální touhy. Týkají se nejčastěji mužů po čtyřicítce. V té době totiž začíná klesat hladina testosteronu. Děje se to většinou pomalu a dlouhodobě, takže muži ztrácejí sexuální apetit pozvolna,“ popsal magazínu Best Health americký terapeut David McKenzie.
„Některým mužům ale naopak testosteron ubude velmi rychle,“ dodává.
Takovému stavu, jakési obdobě ženské menopauzy, se někdy říká andropauza. Mohou ji doprovázet i další symptomy, jako je celkový úbytek energie nebo deprese. Prudký pokles testosteronu se ale dá řešit u lékaře. Ten hladinu hormonu otestuje a pak určí, zda je vhodné ho doplnit.
Poruchy erekce nebo předčasná ejakulace
V obou případech jde o velmi časté problémy, o kterých se přitom málo mluví. Doprovázejí je pocity studu a selhání. Mohou za to z velké části umělé nároky na stereotypizovanou mužnost, které ve společnosti panují.
Pánové se pak přirozeně začnou sexu vyhýbat, aby si nepokazili image správného chlapa a ženu opět nezklamali. A jejich partnerka si může připadat neatraktivní či dokonce méněcenná.
Místo výčitek rozhodně pomůže otevřená a laskavá komunikace a nejlépe i návštěva sexuologa. Ten často páru doporučí věnovat se v ložnici po nějaký čas pouze mazlení, hlazení a masturbaci namísto pohlavnímu styku. Tím z muže do jisté míry spadne stres z možného selhání a formou dotyku mezi partnery dojde ke znovuobnovení vzájemné intimity.
Plnohodnotný sex se pak může do vztahu zase vrátit, případně pár zjistí, že uspokojivý milostný život lze zajistit právě i jinými společnými technikami.
Manžel na to nikdy nebyl„S Mojmírem jsme se seznámili, když mi bylo 18 let a jemu o tři roky víc. Zanedlouho jsme se brali, já byla těhotná. Narodila se nám dcera a po roce a půl druhá. Sex jsme tedy v tu dobu logicky měli, i když ani tenkrát nijak zvlášť často. Možná párkrát do měsíce,“ líčí svůj příběh čtenářka Libuše (55). „Po narození dcer se ale četnost našeho milování ještě snížila. Aktérem něžností jsem byla vždy já, Mojmír naopak figuroval v roli toho, kdo sex odmítá. Stěžoval si na stres v práci nebo nevyspání s dětmi a já tím trpěla. Připadala jsem si nehezká, tlustá, prostě divná. Proč se mnou můj vlastní manžel nechce mít sex? Nechápala jsem. Kamarádky okolo mě řešily většinou pravý opak. Manžel na moje otázky odpovídal vždy vyhýbavě, nic konkrétního jsem se nedozvěděla.“ „Dneska je mi 55 let a prožila jsem vedle něj život jako jeptiška. Samozřejmě se nabízí, že se mnou Mojmír nebyl třeba šťastný, ale tak to nebylo a není. Vím to. Rodinou a dětmi vždycky žil, máme mnoho přátel, rádi spolu cestujeme, postavili jsme dům, vybudovali krásnou zahradu, o kterou pečujeme. Manžel se o nás s dětmi vždy dokázal skvěle postarat, byl a dodnes je úspěšný v práci.“ „Dcery jsou už dospělé, hlídáme vnučku, užíváme si to. Život s mým mužem by byl pro mě báječný, nebýt toho, že se mnou už téměř 20 let nespal. Narodil se jako gay a nikdy si to nepřiznal, nebo u něj chemie prostě jen nikdy nefungovala? Je to můj životní partner, ale na tyhle otázky neznám odpověď. S věkem už jsem na něho přestala naléhat a vyptávat se, ale cítím kvůli tomu stále smutek.“ |
