Najednou Laura flámovala každou noc. Hodně pila. Její manžel toužil po dětech, ale ona se o této možnosti odmítla vůbec bavit. „Po ránu mě sužovaly strašné kocoviny a počet svých pracovních dní jsem stále redukovala, až jsem nakonec chodila pracovat jen jeden den v týdnu,“ říká Laura.


Její neutěšená rána se poté pořád opakovala. „Kocovina, zahanbení, pocit prázdnoty, pohrdání sama sebou a myšlenky na sebevraždu.“ Elena Cooperová chápe zoufalé smyslné toužení, které Lauru dovedlo k útěku mimo relitu. Více než třicet let byla stejně jako ona postižena závislostí na sexu. Když se pak rozhodla vyhledat pomoc, nenašla, na koho by se mohla obrátit.


„Chodívala jsem do barů sama. Přítomnost jiných žen mě brzdila,“ říká Elena, která nyní sama pečuje o pacienty v Centru léčení sexuálních traumat ve Filadelfii. „Dostala jsem se do jiného stavu, ale moje chování to nijak neovlivnilo. Když se mi narodil syn, klidně jsem ho nechávala doma samotného, jen abych mohla jít někam do podniku a někoho tam ulovit. Ve třiceti jsem už nebyla schopna spočítat, s kolika muži jsem spala.“



Elena o sobě tvrdí, že ve dne působila zcela normálním dojmem. Byla pracující, zodpovědnou, dobře vypadající a „normální“ ženou, ale v noci jako by se v ní odněkud vynořila úplně jiná osobnost. „Dostala jsem práci v exotickém tanečním klubu, takže jsem mohla balit námořníky,“ vypráví. „Dosáhla jsem až na dno svých erotických fantazií.“


„Myslím si, že Elena byla příliš vyděšená, než aby svému problému mohla sama čelit,“ říká dr. Thurnerová. „Pro ženu je závislost na sexu dvojnásobně zahanbující. Od žen a matek zvlášť se čeká, že se budou chovat jako strážkyně morálky.“ Léčení, které může trvat i několik let, probíhá ve třech fázích.


„Pacient musí pochopit podstatu problému, musí si uvědomit, že se jedná o nemoc,“ říká dr. Thurnerová, která pracuje s třífázovým systémem terapie. „Pak začne praktikovat jeden den abstinence, vždy v určitém časovém intervalu. A nakonec musí pochopit příčiny své závislosti.“ První fáze může trvat měsíce, v závislosti na tom, jak rychle je pacient ochoten přiznat veškeré aspekty svého sexuálního chování. „Téměř každý sexuálně závislý pacient se několikrát denně uspokojuje masturbováním,“ říká dr. Thurnerová.


„K projevům závislosti patří i nezvladatelná konzumace pornografie, skupinový sex, masochismus, sexuální sadismus, nutkavá potřeba vyhledávat prostitutky, soulož s dvěma a více partnery opačného pohlaví najednou.“ Pacient, který si dokáže uvědomit a formulovat všechny svoje konkrétní symptomy, je připraven podstoupit druhou fázi léčení: abstinenci. V průběhu abstinence se pacient nebo pacientka připravuje na třetí fázi: pochopení problému, proč se stala předmětem sexuální závislosti, které se teď snaží zbavit.


Odborníci tvrdí, že sex používají jako ventil svých psychických traumat a bolesti.


  7:00,  aktualizováno  31. března 2019 13:41