Když jste si jako děti hráli na telefonování se dvěma plechovými krabičkami na šňůře, bylo to úplně jednoduché. Na jedné straně se něco řeklo – a druhý tomu rozuměl. Kéž by byla komunikace tak snadná i v dospělosti!
Dneska máte vedle sebe uraženou kolegyni, sousedku, která si zachovává odstup, nebo zklamaného partnera. Přitom jste neřekli nic špatného. Nebo že by přece? Podle odborníků na komunikaci vycházejí nedorozumění z toho, jak si to, co vám někdo říká, vyložíte.
Tak například: Manželský pár jede už několik hodin po dálnici. „Nechtěl by ses na příštím odpočívadle najíst?“ zeptá se ona. „Ne, už to není daleko,“ odpoví muž a v klidu pokračuje dál. V ženě začne narůstat vztek a pak muži vyčte: „Proč musíš takovou dlouhou cestu vždycky ujet na jeden zápřah?“ On se na ni udiveně podívá: „To přece nemusím. Jestli si chceš udělat přestávku, stačí říct.“ „Ale to jsem právě řekla, copak jsi mě neslyšel?!“ Jenže neřekla…
Když spolu hovoří muž a žena, zdaleka to neznamená, že si také rozumí. Psychologové zjistili, že když mluví ženy, chtějí nastolit vztah a porozumění. Pro muže je řeč prostředkem, jak ukázat svoji nezávislost a dominanci, nebo slouží prostě jen k výměně informací.
Nečtěte mezi řádky
Nedorozumění v řeči – v osobní nebo pracovní sféře – jsou často příčinou hádek. Co proti takovým nepochopením dělat? Při nejistotě se raději ještě jednou zeptejte, jak bylo vyřčené míněno, než abyste se snažili číst mezi řádky. A ještě lépe bude působit, když se budete držet našich pěti kroků, díky kterým bude váš rozhovor konstruktivní.
1. Čeho vlastně chci tímhle rozhovorem dosáhnout?
Myšlenka „Musím si promluvit s XY“ sama o sobě podle odborníků nestačí. Před samotným rozhovorem vám musí být jasné, čeho jím chcete dosáhnout. Jenom tak ho totiž budete moct vést směrem, kterým chcete. A tak také najdete správného partnera k rozhovoru. Když se například zlobíte na svou kamarádku, která mívá pravidelně zpoždění, nepomůžete si, když o tom budete mluvit s třetí nezúčastněnou osobou. Jistě, upustíte tímhle způsobem trochu páry, ale vaše kamarádka nebude dochvilnější. Právě ona je proto jediným správným partnerem pro takový dialog.
2. Čím si získám naprostou pozornost druhého?
Tím, že svému protějšku poskytnete čas, aby se na vás a váš rozhovor skutečně zkoncentroval. Možná je myšlenkami zrovna někde jinde. Jeho pozornost získáte metodou tří kroků: oslovení, pohlédnutí do očí a udělání pauzy. Teprve potom začněte mluvit. Především oslovení je velmi důležité, protože každý rád slyší své jméno. A když ho ještě vyslovíte s úsměvem, máte založeno na příjemný rozhovor...
3. Jak popíšu svému protějšku situaci?
Jde o to, jak říct svému partnerovi v rozhovoru, v jakém stavu se právě nacházíte. Zpravidla k tomu poslouží věcná informace, například: „Právě jsem dostal dlouhý e-mail od šéfa.“ A pak emocionální dodatek: „Trochu mě to rozhodilo.“ Nebo naopak: „Potěšilo mě to.“ Předností takového sdělení je, že váš protějšek nebude muset přemýšlet, jak jste na tom s náladou, což je velká výhoda především pro muže, kteří nemají schopnost empatie na takové úrovni jako něžnější pohlaví.
4. Jak ukážu, že je pro mě názor ostatních důležitý?
Úplně jednoduše – tak, že nebudete vést žádné zdlouhavé monology. Správný rozhovor probíhá podobně jako hra s míčem – obě strany by se měly dostat ke slovu, obě by si měly navzájem naslouchat. Vyzvěte toho druhého zdvořile k vyjádření všeho, co si myslí. Zeptejte se ho třeba: „Jak to vidíš ty?“ Stejně důležité je ukázat partnerovi i to, že jeho míček dolétl na vaši stranu: „Vidím, že se zlobíš. Rozumím ti.“ Tyhle kouzelné formulky vám zajistí, že rozhovor proběhne dobře a nikdo z něj neodejde zklamaný nebo rozčílený.
5. Jak pozitivně zakončit dialog?
Často stačí finální věta typu: „Je to od tebe moc milé.“ Nebo jednodušeji: „Prima, díky.“ Je to samozřejmost, ale v běhu dnešního života na ni mnoho z nás zapomíná. Ovšem takové poděkování uznalými slovy na konci rozhovoru udělá dobře na obou stranách. Rozejdete se s dobrým pocitem. Je to správné ukončení každého dialogu a kromě toho také ten nejlepší předpoklad pro další konstruktivní povídání.
