Naše tělo obsahuje několik desítek hormonů. Všechny mají nezastupitelnou funkci a všechny jsou důležité, přesněji řečeno jde o to, aby zde byly zastoupeny v optimálním poměru. Dobrá zpráva je, že právě tohle můžeme do značné míry ovlivnit my sami – jídelníčkem, životosprávou a cvičením.
Které jsou ty nejdůležitější
Mezi jedny z nejznámějších patří hormony štítné žlázy tyroxin a trijodthyronin, které podporují látkovou výměnu a udržují naše štíhlé křivky. Neméně důležitými jsou leptin a ghrelin, které regulují příjem a výdej energie (včetně chuti k jídlu) a metabolismus. Právě ty jsou i důvodem toho, proč se někdy cítíme sytí a jindy zase hladoví.
Dalším známým hormonem je kortizol. Ten v lidském těle spouští reakci: Bojuj, nebo uteč! Potřebujeme ho pro zvládání život ohrožujících situací.
Především mezi muži je často diskutovaným hormonem testosteron, díky kterému je člověk vitální a pociťuje sexuální touhu.
Opomenout bychom neměli ani růstový hormon, který podporuje syntézu bílkovin a zadržování vápníku. Stará se tak o pevné kosti a dostatek svalové hmoty a stimuluje náš imunitní systém.
Zklidněte hormon: cvičením a jídelníčkem proti hormonální nerovnováze |
Za zmínku ale stojí také oxytocin jako hormon lásky, blízkosti a mezilidských vztahů.
Co nás může totálně rozhodit?
Hormonální rovnováhu zásadně ovlivňuje naše strava a prostředí, ve kterém žijeme. K jejím hlavním narušitelům patří užívání syntetických hormonů (například hormonální antikoncepce), dlouhodobý stres, znečištěné ovzduší nebo škodlivé látky ve stravě (průmyslově zpracované potraviny a produkty s různými druhy aditiv), špatně nastavený jídelníček, nadváha a obezita.
Pokud už došlo k narušení hormonální rovnováhy, v méně závažných případech se to dá celkem úspěšně vyřešit právě změnou jídelníčku a vhodně zvoleným pohybem.
Spojenec číslo 1: správný jídelníček
Základním doporučením je omezit konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a průmyslově upravených rostlinných olejů. Pro tělo je důležité udržovat rovnováhu mezi příjmem potravin s obsahem omega 3 a 6 mastných kyselin.
Kofein je dobrý sluha, ale špatný pánPozor si dejte také na příjem kofeinu, a to nejen v době před spaním. Káva pro většinu lidí nepředstavuje problém, v některých ohledech může dokonce i prospívat. Problémem je ale přemíra kofeinu či káva vypitá v pozdějších hodinách. To potom významně ovlivňuje kvalitu spánku, i když budete tvrdit, že spíte dobře. Spánku se obecně přikládá malá váha, což je podle odborníků špatně, protože spánek je stejně důležitý jako pohyb nebo správná strava. |
Dnešní strava je bohatá na příjem zejména omega 6, což může z dlouhodobého hlediska vést k různým zdravotním problémům. Oba typy na sebe totiž v organismu působí a je důležité přijímat vhodné množství z obou skupin.
V jídelníčku dále omezte cukr a pečivo z bílé mouky, tedy potraviny, které pro tělo znamenají pouze nadbytek kalorií a jednoduchých cukrů. Naopak přidejte na fermentované zelenině, která je bohatá na probiotika (kysané zelí apod.), a nebojte se vyzkoušet méně tradiční pokrmy (třeba korejský salát kimchi).
Další možností je užívání probiotik formou doplňků stravy, které obnoví tolik důležitou rovnováhu ve střevech.
Spojenec číslo 2: duševní pohoda
Kromě průmyslově zpracovaných potravin, antibiotik, alkoholu a cukru je častou příčinou střevní mikrobiální nerovnováhy emoční stres. Přitom k vyrovnání hormonů mnohdy stačí něco tak jednoduchého a přirozeného, jako je objetí. O jeho léčivých účincích mluví mnozí odborníci.
Je to prosté. Když vás někdo láskyplně obejme, v organismu se uvolní hormon oxytocin a člověka zaplaví pocit štěstí.
Zázrak z peruánských AndMaca peruánská je jednou z nejpozoruhodnějších rostlin Jižní Ameriky, kterou pravidelně užívali už staří Inkové v období před 6000 lety. Je naprosto unikátní v tom, že dokáže dostat do rovnováhy steroidní hormony, jako je testosteron, progesteron nebo estrogen. Důsledky hormonální nerovnováhy, která se velmi často projevuje jako únava, návaly nebo pocení, díky jejím účinkům velmi rychle mizí. Proto se maca používá jako prostředek k oddálení hormonálních změn, které přicházejí se stárnutím. Umí také vyladit činnost hypotalamu a hypofýzy, které řídí funkci žláz s vnitřní sekrecí, jako jsou nadledvinky, štítná žláza, slinivka a další. Má pozitivní účinky na plodnost, sexualitu a vitalitu. K sehnání je ve formě prášku nebo v tzv. želatinizované podobě (ta však nemá nic společného se želatinou, jedná se o proces, při kterém se z macy odstraňuje škrob a výsledkem je ještě koncentrovanější produkt). |
Další účinnou metodou, jak si navodit duševní pohodu, jsou i různá meditační a relaxační cvičení včetně jógy. Speciálně pro ženy je výborným tipem hormonální jóga s dynamicky střídajícími se pozicemi, které působí na vnitřní orgány a ovlivňují produkci hormonů. Abyste dosáhla kýžených účinků, stačí cvičit 30 minut denně.
Spojenec číslo 3: přiměřený pohyb
Hormony ovlivňují naši hmotnost, libido i náladu. Srovnejte je do latě |
K uzdravení hormonálního systému je příhodné zařadit i pohyb, nikoli však vysilující workout či několikahodinový trénink v posilovně. Mnohem prospěšnější je zvolit intervalový trénink nebo kombinaci středně těžkého posilování a krátkého kardio tréninku. Jestliže své tělo nepřiměřeně zatížíte, uvolní se do krve stresové hormony, a hormonální systém tak zbytečně utrpí. Zvolit můžete i procházky v přírodě, které prokazatelně vedou k redukci kortizolu (hormon produkovaný při stresu) a podpoře imunitního systému.
Spojenec číslo 4: kvalitní spánek
Radost, únava, nadváha, nespavost. Za všechno mohou hormony |
Nedostatek spánku či nekvalitní spánek anebo spánek mimo přirozený biologický rytmus narušuje správné fungování hormonů. Věděli jste například, že produkce už zmíněného stresového hormonu kortizolu probíhá kolem půlnoci?
Jestliže tedy rádi ponocujete, může se vám stát, že zmeškáte útlumové období pro stres a budete zažívat stav: Bojuj, nebo uteč! v podstatě nonstop, což je pro tělo velmi vyčerpávající. Možná, že zvládnete víc povinností a vyděláte víc peněz, ale za nějaký čas zřejmě zjistíte, že se z vašeho života vytratil pocit spokojenosti (nemluvě o zdravotních dopadech chronického stresu).
