Metrouš není teplouš
Je ale jasné, čím vás asi nejvíc rozčilujeme. Vypadáme, někdy se i chováme jako homosexuálové, ale těmi nejsme. Nejsme jen homosexuálové, ale i bisexuálové a heterosexuálové. Dobře dobře, Mark Simpson je homosexuál, ale také s tolerancí sobě tak vlastní napsal: „Na sexuální orientaci nezáleží, protože jediným objektem lásky je pro metrosexuála on sám.“ Je to tak, i když i nás, metrosexuály, někdy příroda zaskočí vášněmi mimo naše čisté ego. Metrosexuál-homosexuál to má v podstatě nejjednodušší: na první pohled jakoby splývá, nicméně není tak uzavřený vůči pestřejším erotickým hrátkám a nechlubí se případnou věrností. Někteří tvrdí, že metrosexuál-homosexuál je nerozhodnutý homosexuál, ale není tomu tak. Tady jde jen o závist těch rozhodnutých.
Metrosexuál-bisexuál nepotřebuje jako běžný bisexuál střídat jemnost, chcete-li voňavost homosexuálního partnerství s partnerstvím heterosexuálním, v němž musí být vnímán jako samec – otec rodu. Metrosexuál-bisexuál je jemný za všech okolností a rozhodně netouží být samcem. Jakákoli zmínka o „polidštění opice“ či jiné vazbě na živočišnou přirozenost v něm vzbuzuje upřímnou hrůzu. Možná nejtěžší to má metrosexuál-heterosexuál. Nejen proto, že mnohým ženám stále ještě smradlaví muži voní, a tím je jeho výběr omezený. Se svou poslední přítelkyní jsem měl neustálé konflikty kvůli tomu, že nesnesla, že trávím v koupelně víc času než ona sama a že má výbava zkrášlujících prostředků daleko předčí její směšný necesér.
Ukazovat se s pohledným, pěstěným mužem před kamarádkami, na podnikových večírcích nebo jen tak ve stylových kavárnách, to ji očividně vzrušovalo, ale uznat, že i muž může mít své kosmetické potřeby, to se jí příčilo. Vzpomínám na to první společné ráno, kdy jsem jako první obsadil koupelnu a ona potichu vstoupila. Viděl jsem v zrcadle její rozespale vilný pohled, místo skutečného probuzení chtěla evidentně pokračovat v náruživé noci, její ruce se ke mně natahovaly a chtěly se dotknout mého nenápadně úžasného těla, když tu se náhle zarazily a... Spatřila mou rozsáhlou sbírku kelímků, tamponů, flakonů a v jejích očích se objevil děs. Kočkovitá šelma připravená k milování se proměnila v zaskočenou myš. Prohlížela si mě s takovou hrůzou, s jakou metrosexuál pozoruje bezdomovce. Pak z koupelny utekla. Dlouhé hodiny jsme potom řešili náš vztah, měla pocit, že nejsem normální.
Její věta: „Jak to, že jsme se milovali, když jsi homosexuál?“ mě spíš pobavila, než urazila. Metrosexuál ví své. Nakonec si to nechala vysvětlit a ještě nějakou dobu se se mnou chlubila. Pak jsem se s ní rozešel. Ne že bychom my, metrosexuálové, střídali partnery jako značkové prádlo (dvakrát až třikrát denně), ale začal jsem postrádat v jejích očích ten zpola šok a zpola obdiv. S kým jsem v současné době, vám už nesvěřím – i tak jsem toho na sebe prozradil víc než dost.
