Někdy je to akt zrady, ale někdy se může jevit jako nevěra i nedorozumění. Už na začátku vztahu je proto dobré mluvit o tom, co vlastně od partnera očekáváte.
Nastavte si hranice
To, co považujete nebo nepovažujete za nevěru, je nejen věc osobního nastavení, ale také kultury a výchovy. Někomu stačí flirt na sociálních sítích, aby se cítil zrazený a ukončoval vztah, jiný přehlédne i polibek, a další dokonce i „přespávačku“ při návratu z večírku, která proběhla se vším všudy. Někteří muži, ale i ženy nepovažují za nevěru placený sex.
Variant je tedy nekonečně mnoho a je na vás, abyste „sladili noty“. Ale pozor, vyhovět omezujícím podmínkám notorického žárlivce či žárlivky není ladění not, ale šikmá plocha, která často vede k domácímu násilí.
Nevěra často nevzniká z ničeho. Může být důsledkem nevyřešených problémů, nudy nebo pocitu zanedbávání. To však neznamená, že je omluvitelná – zrada důvěry vždy zanechává jizvy.
Chcete-li ve vztahu předejít krizím, nebojte se mluvit o svých pocitech, budujte důvěru a udržujte mezi sebou živou jiskru. Prevence je totiž nejlepší lék na nevěru!
Z psychologického hlediska je nevěra složitý jev, který zahrnuje různé emocionální, osobnostní a sociální faktory. Vnímání nevěry se může lišit, ale její dopad na jednotlivce i vztah bývá hluboký. Zde je několik pohledů, jak nevěru chápe psychologie...
Proč lidé „zahýbají“?Nevěra může pramenit z různých vnitřních i vnějších podnětů:
|
Nevěra může trápit oba
Pro podvedeného partnera je nevěra často zdrcující. Může vést k pocitům méněcennosti, úzkosti, nebo dokonce k posttraumatickému stresu. Bez dopadů ale není ani pro toho, kdo se jí dopustil.
Ne všichni nevěrníci jsou bez citu. Lidé, kteří hledají únik z nevydařeného vztahu v náručí někoho jiného, jsou vinni hlavně tím, že nejsou situaci schopni řešit konstruktivně. Pro ty může být nevěra zdrojem viny, studu a sebenenávisti, zejména pokud vztah ohrozí nebo ukončí.
Zvláště pokud jsou ve vztahu děti, je nejlépe obrátit se na odborníky, aby vztahové veletoče všechny zúčastněné poškodily co nejméně.
Co na to věda?
Psychologie se často při vysvětlování pohnutek k nevěře opírá i o biologická vysvětlení. Někteří odborníci tvrdí, že nevěra může být evoluční strategií pro zajištění rozmanitosti genů nebo vyšší šanci na přežití potomstva.
Také hladiny hormonů, jako je dopamin (spojený s odměnou a vzrušením), mohou hrát roli v impulzivním chování, včetně nevěry. Ani jedno ale není omluvou takového chování, když někteří rádi vysvětlují svá selhání právě tím.
Jak přežít nevěru
Z psychologického hlediska je klíčová práce s emocemi obou partnerů. Zvláště pokud chcete vztah uchovat, je vhodné zvolit terapii, která pomůže porozumět motivacím k nevěře, zpracovat pocity zrady a viny a obnovit nebo ukončit vztah zdravým způsobem.
Nevěra je nejen osobní zrada, ale i příležitost pro hlubší sebepoznání obou (nebo všech) aktérů. Ačkoliv bývá bolestná, její řešení může vést k růstu a lepšímu pochopení sebe sama i druhých.
