Pravidlo č. 2: Jděte rychle na věc
Jak to děláte doma: Můžete si klidně dovolit propalovat neznámého krasavce celý večer smyslným pohledem, aniž s ním prohodíte jediné slovo, a přitomsi být skoro jistá, že vám cestou k východu vysype z dlaně papírek se svým telefonním číslem.
Na dovolené: Pokud bydlíte každý na jiném konci republiky/Evropy/světa, jeho číslo vám bude za týden platnéjako potápěčské brýle Eskymákovi. Zapomeňte na pomalé oťukávání a stydlivé úsměvy. Raději buďte drzá a akční. Pokud se na vás muž za tři minuty podíval víc než dvakrát, odhoďte stud a zamiřte k němu. Jednoduše povězte: „Ahoj, já jsem Lenka. Nedáme si skleničku?“
Pak se usmějte a začněte tlachat o čemkoli, co vás napadne. Nemusíte být nijak zvlášť duchaplná – oba přece víte, že v téhle sváděcí hře jde hlavně o zábavu. Ano, riskujete odmítnutí, ale tohle zklamání vám určitě srdce neutrhne. A na pláži se povaluje spousta dalších sexy náhradníků.
Pravidlo č. 3: Důvěřujte intuici
Jak to děláte doma: Pokud vám šestý smysl napovídá, že byste se před svým ctitelem měla mít na pozoru, můžete lehce zahájit detektivní pátrání a prověřit si, jestli jste náhodou neulovila alkoholika, ženáče nebo asociála s pestrým trestním rejstříkem. Stačí, když si proklepnete jeho přátele a vyptáte se na něj společných známých. Času na to máte dost.
Na dovolené: Na první pohled dost těžko odhadnete, s kým máte tu čest. U vody se všichni chlapi oblékají podobně, takže věnujte pozornost spíš jeho řeči těla. Všímejte si, jak stojí, když s vámi mluví. Pokud je k vám obrácený čelem a působí uvolněně, nejspíš si na vás nic nevymýšlí. Jestli se ošívá, vyhýbá se vašemu pohledu a při řeči si pořád sahá na ucho nebo na nos, je možné, že lže. Dobře poslouchejte, co vám o sobě váš nový objev vypráví. Pokud tvrdí každou chvíli něco jiného anebo vám jeho hrdinské historky připadají přitažené za vlasy, určitě zpozorněte.
Tip: Pokud s ním máte vážnější úmysly, určitě zapátrejte na jeho levé ruce po neopáleném proužku po snubním prstenu. Přehnaná důvěřivost se nevyplatila pětadvacetileté švadleně Dominice. „Loni v Kalábrii jsem se dala dohromady s krásným Italem,” prozrazuje. „Tvrdil, že se do mě na první pohled zamiloval. Věřila jsem mu, i když jinak si dost vymýšlel. Například se chlubil, že je mu osmadvacet a je právník, jenže jednou mu vypadl z tašky studentský průkaz, ze kterého jsem vyčetla, že je mu o šest let méně a studuje nějaký technický obor. Jeho výmysly mě měly varovat. Luca si ode mě po týdnu naší známosti půjčil dvě stě eur a slíbil, že je druhý den vrátí.
Už jsem neviděla ani jeho, ani své peníze. Když jsem ho hledala v hotelu, kde údajně bydlel, nikdo o něm nic nevěděl. Navíc jsem si z Kalábrie přivezla nechutný suvenýr – pohlavní nemoc, které jsem se dost dlouho nemohla zbavit.”
