? Kde je zakopaný pes?
V novodobé historii američtí, kanadští a australští farmáři nevěděli, co si mají počít s přebytkem pšenice. Přišli tedy na ,geniální‘ způsob, jak ji skladovat bez újmy na kvalitě, a mohli tak obchodovat s jedinečnou komoditou hnedle s celým světem. Nic nebylo jednodušší než ji pořádně vymlet a zbavit ji všech organických látek rychle podléhajících rozkladu. Tedy slupek (otrub) a klíčků. Zůstalo jenom jádro obsahující škrob a směs bílkovin obecně známých jako lepek.
Aby mouka dlouho vydržela, zbavili ji zároveň téměř všeho, co má pro člověka nějakou výživnou hodnotu: vlákniny, enzymů, nenasycených mastných kyselin, minerálů, vitaminů. A když k tomu navíc přičteme způsoby pěstování za posledních padesát let, vychází z toho jediné: Z užitečné potraviny, jež se osvědčila už Římanům, se rázem stala jakási hluchá, vycpávková hmota, která navíc podle odborníků dokáže lidskému organismu pořádně zatopit. Však je také podepsaná pod hezkou řádkou civilizačních chorob a věřte, není to jen obezita.
? Bílá mouka semílá populaci.
Nejčastěji skloňovaným slovem v souvislosti s bílou pšeničnou moukou je lepek. „Naše zažívání není uzpůsobeno ke konzumaci takového množství lepku, jaké máme ve stravě dnes. Navíc přirozenější pro nás byly úplně jiné plodiny, například pohanka a jáhly,“ vysvětluje Bc. Monika Divišová, výživová poradkyně a ředitelka společnosti Wellnessia. A dodává: „Velké množství lepku nedokáže většina z nás dobře strávit. Lepek pak hnije a kvasí ve střevě a vyvolává zánět. Reakce našeho organismu na takový stav se podobá alergii a trápí nás nadýmání, průjem, bolest hlavy. Lidé, kteří lepek nesnášejí, vykazují velmi často silné příznaky podvýživy, protože jejich střeva díky zánětu špatně vstřebávají živiny z potravy. To se může projevovat únavou, problémy s pletí nebo nadváhou. A nemusí jít o alergii vrozenou. U člověka může tato nesnášenlivost propuknout třeba i v padesáti.“ Lepek není nebezpečný pouze lidem, kteří jsou na něj vysoce citliví, škodí nám všem. Zanáší střeva, narušuje trávicí procesy, má negativní dopad na kvalitu krve a lymfy, může se rovněž podílet na depresích a úzkostných stavech...
Máte opravdu ještě chuť zakousnout se do čerstvého rohlíku? Z hlediska zdraví si zřejmě nepomůžete, ani když zvolíte pšeničný celozrnný. Vědecké studie z poslední doby poukazují na další látky, takzvané lektiny. Jsou také bílkovinné povahy jako lepek, na rozdíl od něj se ale vyskytují v obalu zrn. Mají schopnost vázat se na inzulinové receptory a blokovat předání glukózy do buněk. Nevyužitou glukózu přemění pak játra v tuk a máme hezky našlápnuto k obezitě II. typu. To ale není všechno. Buňky, které nedostaly potřebnou energii, hladovějí a vysílají do mozku nouzové signály. Možná sáhnete tentokrát po bagetce. Celý proces se bude jen opakovat a vaše závislost na pečivu z bílé mouky prohlubovat.
