Jedete v tom taky?
Ačkoliv patologické křečkování postihuje jen 3?% populace, mírnou formou hromadění trpí podle psychologů až 33?% dospělých, tedy každý třetí člověk. Věkový průměr se přitom stále snižuje. U starší generace se patologické syslení vyskytovalo hlavně ze strachu z nedostatku, kterému přičichli v době války. Tito lidé si nejdříve začali zarovnávat domy moukou a cukrem a posléze i dalšími věcmi, které by mohli někdy potřebovat. Od kelímků od jogurtu a sklenic od zavařenin po přepravky, staré noviny a hadry. Rozměry takového hromadění si často uvědomíte, až když vyklízíte byt po zesnulé babičce. Dnes už vám sice hlad nehrozí, avšak nová doba k hromadění svádí snad ještě více.
Obchody jsou zaplaveny zbožím, které už vám nemá sloužit celý život, ale nanejvýš pár let. Je tedy nutné neustále pořizovat nové věci – od spotřebičů po oblečení – a ty staré vyhazovat. Právě s tím ale mají mnozí problém. „Pokud je vaše domácnost zahlcená nepotřebnými věcmi, může to odrážet celou vaši osobnost,“ komentuje soukromá psycholožka Petra Prest. „Zkuste se sama sebe zeptat, co vám vlastnění tolika věcí vlastně přináší, a podívejte se i na ostatní oblasti svého života. Pravděpodobně budete mít podobně zahlcený i svůj počítač a možná i diář. Lidé se sklonem hromadit věci si totiž často hromadí i úkoly a udržují desítky vztahů s lidmi, kteří už jim nic nepřinášejí.“
Všechen váš volný čas tak spolykají prázdná setkání stejně, jako zbytečné věci zabírají místo ve vašem bytě. Smysl setkávání i vlastnění se vám tak vytratí. Do tenat krámování přitom padají často i ti, kteří se po dlouhém vztahu rozešli s partnerem. Snaží se prázdné místo po své lásce rychle zaplnit, a to fyzickým hromaděním nových zařízení všude tam, kde zejí prázdná místa po věcech milovaného člověka. „Hromadění věcí může ale odkazovat i na vážnější problém,“ varuje psycholožka Prest. „Spadá mezi obsedantně kompulsivní poruchy osobnosti a svědčí o potlačeném psychickém traumatu, které se pak projevuje nutkavými myšlenkami – například jít si rychle něco koupit. Takový člověk třeba v dětství pociťoval nedostatek lásky a emoční deficit kompenzuje zahlcováním se věcmi. Může si tak nakoupit spoustu oblečení, ani ho nevybalí z krabice a už si běží pro další. V takovém případě radím raději vyhledat pomoc psychiatra.“
Setřeste strašáka
Pokud vám už spousta zbytečných maličkostí, kterých se třeba kvůli milým vzpomínkám nedokážete vzdát, přerůstá přes hlavu, vezměte si na pomoc kamarádku. „Ta vám poskytne pohled z odstupu a pomůže vám nekompromisně se zbavit zbytečností,“ radí odbornice. „Všechno společně proberte a vytřiďte. Předem se přitom rozhodněte, že všechno, co jste za poslední rok nepoužila nebo neměla na sobě, odnesete ke kontejneru nebo to věnujete na charitu.“ A podobně krátký proces učiňte i s hromadou souborů na svém harddisku nebo se zbytečnými schůzkami ve svém plánovacím kalendáři. Pokud vám přesto dělá problém rozloučit se se svými věcmi, třeba vás uklidní myšlenka, že někomu ještě poslouží. Vyvěste seznam svého nepořádku na nevyhazujto.cz, hodnotnější věci můžete zkusit prodat na Aukru. Kuráž vám může dodat i podpůrná skupina. „Třeba na ženských skupinách je pro podobné sdílení a vzájemnou podporu prostor,“ radí Prest.
